Návrhy na úpravu Karlova náměstí přiblíží výstava

Už o Vánocích si Pražané i návštěvníci metropole budou moci prohlédnout výstavu návrhů na úpravy Karlova náměstí. Expozice se otevře den před Štědrým dnem a skončí 1. února příštího roku. Poté bude pokračovat na náměstí Míru v budově úřadu městské části Praha 2, která v červnu ideovou soutěž na řešení největšího náměstí ve střední Evropě vyhlásila. 

"Je to park, který navrhl František Thomayer na konci 19. století. Tehdy nebylo metro, nebyly tramvaje. Bylo to navrženo jako takzvaný korzovní park; dnes to má úplně jinou funkci - částečně odpočinkovou a částečně průchozí. Už to nevyhovuje dnešním potřebám," řekl zástupce starostky Prahy 2 Václav Vondrášek. 

Do ideové soutěže bylo zasláno 22 návrhů, které podle radnice ukázalo škálu směrů, jimiž by se vývoj Karlova náměstí mohl ubírat. "Kdysi se začalo s rekonstrukcí náměstí, nicméně nebylo to dobře zmedializováno, dostatečně projednáno s veřejností, takže bylo mnoho protestů proti tomu začátku, především proti kácení stromů v severní oblasti u radnice," vysvětlil Vondrášek. 

Bez vítěze

Porota tak návrhy nehodnotila pouze s ohledem na to, zda je bude možné následně ve veřejné zakázce realizovat, ale především podle toho, jak by mohly přispět k co nejširší diskuzi na toto téma. První cenu nezískal žádný návrh; zvýšenou peněžitou odměnu tak získal návrh architektů Vladimíra Štulce, Jana Vrany a Kryštofa Štulce na druhém místě a koncept architektů Martina Klejna, Michala Šmolíka, Radka Zykana a Zuzany Kotlářové, který se umístil na třetí příčce. Ocenění za dílčí nápady dostalo dalších pět návrhů.
    
Radnice již dříve uvedla, že uvažuje o vybudování podzemních garáží, park by měl ale zůstat nedotčený. Podzemní stání by mělo být v prostoru bývalé jezuitské koleje, před kostelem svatého Ignáce. 

Karlovo náměstí má plochu 80 550 metrů čtverečních. Od 15. století sloužilo jako dobytkářské tržiště pro celou Prahu. Roku 1419 tu z oken Novoměstské radnice svrhli husité konšely. Na jižní straně náměstí stojí původně renesanční, nyní barokní Faustův dům, kde v dobách císaře Rudolfa II bydlel alchymista Edward Kelley.

Foto: Profimedia