Zastaralé obvodové pláště panelových domů způsobují vysoké tepelné ztráty a promrzání konstrukcí a jsou vedle statických poruch hlavním problémem paneláků v Česku. Častou chybou při opravách bytových domů je potom požadavek na zřízení solárních panelů nebo tepelných čerpadel, aniž by investor řešil ztráty tepla z pláště. "Při každé rekonstrukci objektu, ať je to panelový dům nebo rodinný domek, by mělo platit heslo, že nejlevnější energie je ta, kterou nespotřebujeme," řekl Petr Horák z Vysokého učení technického v Brně. Alternativou vůči napojení na centrální zásobování teplem je vybudování kotelny s vlastním tepelným zdrojem.
Lidé často volí plynové kotle, protože zařízení fungující na základě obnovitelných zdrojů nejsou podle Horáka tak štědře dotovány jako například v Německu nebo Rakousku. Vyšší dotace je možné získat jen v případě zvláštních objektů, jako jsou například školy nebo úřady.
Tepelné čerpadlo nestačí
"Z hlediska účinnosti a návratnosti je tepelné čerpadlo nejvhodnější alternativou plynového kotle," podotkl Horák. Častou chybou je však představa, že stačí jen odpojit stávající zdroj tepla a místo něj napojit tepelné čerpadlo. Vzhledem k tomu, že voda ohřátá tepelným čerpadlem má jiný tlak než mají například klasické plynové kotle nebo centrální zásobování tepla, dochází v takovém případě ke špatnému fungování tepelné soustavy. "Nevhodně vyprojektované a špatně zapojené zařízení bude pracovat špatně, byť by šlo o špičkový výrobek," dodal Horák.Státní podpora oprav panelových domů musí letos zatím počítat s nižším rozpočtem než loni. Státní fond rozvoje bydlení má na program Panel vyčleněno 1,5 miliardy korun, které pro letošní rok schválila vláda, zhruba třetinu loňské částky. Podpora poskytovaná fondem na opravy a modernizace panelových domů se letos snížila ze čtyř na dvě procenta.
Celkové náklady na potřebné opravy a rekonstrukce všech panelových domů v republice odhadují odborníci přibližně na 350 miliard korun.
Foto: Profimedia
