Ostrov nemá téměř žádné zájemce o místa v městské průmyslové zóně, která vznikla v roce 2002. Na ploše kolem osmi hektarů postavily prozatím své haly dvě firmy. Další se o možnost investování v zóně zajímaly, kvůli krizi však na konkrétní projekty nedošlo.
Letos by měla v zóně stavět jedna firma, ovšem ani v jejím případě není jasné, jestli záměr opravdu uskuteční. ČTK to řekl starosta Jan Bureš. O lokalitu v těsném sousedství Ostrova se zajímala třeba firma Cink Hydro Energy, jež se specializuje na výrobu turbín pro malé vodní elektrárny. Podle starosty však nakonec projekt stáhla.
ČTĚTE TAKÉ: Český Krumlov staví. Chystá tisíc míst k bydlení
"Dohodli jsme se, že stavět nebude, a finančně se vyrovnali," uvedl Bureš. Asi 50 až 60 zaměstnanců by mohlo najít práci u firmy G-Mar, která chce v zóně vybudovat provoz na výrobu deskových tepelných výměníků. "Termín na to má do konce roku. Pokud to nestihne, přijde o zálohu 1,5 milionu korun," podotkl.
Od záměru postavit distribuční zázemí v zóně odstoupila v minulosti firma Ambos, která tu získala pozemek v roce 2006. Její odstoupení od stavby v roce 2007 ale ještě s krizí nesouviselo, poznamenal Bureš. Průmyslovou zónu, jejíž vybudování stálo město 60 milionů korun, tak zatím využívají jen polygrafická společnost KVtisk a firma Lindner, která se specializuje na kovovýrobu. "Pozemky v zóně stále nabízíme. Věříme, že se po odeznění krize zájem obnoví," dodal Bureš.
Nejúspěšnější v Karlovarském kraji je zhruba 40hektarový průmyslový park u Chebu, jehož plocha byla ještě před krizí zcela obsazena. I když s nástupem krize zájem investorů obecně ochladl, město začíná s rozšiřováním zóny na ploše asi 25 hektarů. Na vybudování inženýrských sítí pro osm pozemků má v letošním rozpočtu více než 20 milionů korun. Radní předpokládají, že jakmile krize odezní, zájemců o parcely v zóně opět přibude a město na to chce být připraveno.
Foto: webové stránky města Ostrov
