<span>Práce v zahraničí</span> je pro české architekty přístupnější

Čeští architekti, kteří se ucházejí o zakázky v zahraničí, mají od července jednodušší pozici. Pojmenování jednotlivých oborů jejich činnosti ještě donedávna nebylo v souladu s terminologií v ostatních evropských státech. Podle České komory architektů přitom zájem českých tvůrců o práci v zahraničí od vstupu Česka do Evropské unie roste.

Díky novele zákona o uznávání odborné kvalifikace, která vstoupila v platnost počátkem měsíce, se obory přiblíží evropskému názvosloví, řekla mluvčí České komory architektů (ČKA) Markéta Pražanová. Změny, které s novelou souvisí, podle ní ovlivní i práci architektů doma.

Podle sekretáře ČKA Jiřího Plose vycházelo dosud v ČR označení oborů z termínů stanovených v době socialistického školství a neodpovídalo pojmenovávání užívanému dnes v Evropě. Novela umožnila ČKA uvést označování architektonických oborů do souladu s evropským právem a tradicí.

Čeští architekti mají největší zájem o projektování v sousedních zemích, ale i ostatní evropské státy a vzdálenější země nezůstávají stranou. Aby mohl český architekt působit mimo Českou republiku, musí daný stát uznat jeho odbornou kvalifikaci. Obvykle předkládá vysokoškolský diplom, prokazuje praxi v oboru a dokládá osvědčení o autorizaci vydávané ČKA.

Ta bude nyní udělovat autorizace označované "autorizovaný architekt", "autorizovaný urbanista/autorizovaný architekt pro územní plánování" a "autorizovaný krajinářský architekt"; v případě, že bude autor splňovat požadavky na všechny tři obory, pak může obdržet autorizaci "autorizovaný architekt se všeobecnou působností".

Dosud měli v zahraničí podle Pražanové problém zejména ti čeští architekti, kteří měli licenci jako "architekt pro pozemní stavby" - ostatní státy si ji vykládaly jako užší specializaci. "Při nadsázce by to znamenalo, že nositelé této autorizace by nemohli navrhnout ani sklep u rodinného domu, ani řešení přilehlého území," uvedla mluvčí.

Bez zbytečných omezení

Většina lidí registrovaných u ČKA, což je přibližně 2300 z 3200 architektů, ale podle Pražanové nemá s uznáváním v zahraničí problémy, protože jsou držiteli té nejširší autorizace, tedy "architekt bez specifikace oboru" (nově "architekt se všeobecnou působností").

S novelou se mění i podmínky uznaného vzdělání pro architekty. Nezbytnou podmínkou bude obdobně jako u lékařů nebo soudců magisterský stupeň ukončený diplomovou prací a státní závěrečnou zkouškou, nikoliv jen bakalářský titul s doloženou pětiletou praxí.

ČKA nemá přehled o tom, kteří architekti projektují v zahraničí, protože se registrují u příslušné architektonické komory. Soutěže zase evidují jen jejich vypisovatelé. Na ČKA se architekti, kteří projektují v zahraničí, obracejí, až když mají problémy - jako tomu bylo například při uznávání kvalifikace v zahraničí, kde největší problémy byly se Slovenskem.

Čeští architekti staví v zahraničí rodinné domy, veřejné stavby i hotely. V roce 2004 například dokončil ateliér Lennox architekti sídlo českého velvyslanectví v Litvě. Ateliér ADR rekonstruoval velvyslanectví v Tel Avivu a Taškentu a budovu stálé mise ČR při EU v Bruselu, v Taškentu postavil i bytový dům.

Nejen Kaplický a Jiřičná

Známější jsou v zahraničí stále spíše čeští architekti starší generace, Eva Jiřičná či Jan Kaplický. Úspěch sklidil v mezinárodní soutěži na egyptologické muzeum v Káhiře Martin Roubík, který předtím s norským ateliérem Snohetta stavěl i novou Alexandrijskou knihovnu. Designérka a architektka Barbora Škorpilová aktuálně staví hotel v Ulánbátaru.

Foto: archiv ateliérů