Prohlídky lákají do nového sídla Národního muzea davy lidí

O zahájené prohlídky bývalého sídla Federálního shromáždění a poté Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda  je mezi veřejností obrovský zájem. Lidé čekali na vstup do budovy nedaleko horního konce Václavského náměstí už od půl šesté ráno.

Prohlídky začaly v 10:00 a končí 18:00. Za celý den si tak budovu, která nyní patří Národnímu muzeu, mohlo prohlédnout na 640 lidí. Obchodní ředitel muzea Rudolf Pohl byl s návštěvností spokojen a doufá, že zájem potrvá. Na prohlídku se těšili nejen obyvatelé Prahy, ale dorazili sem také návštěvníci z Karlových Varů či dokonce z Liptovského Mikuláše.    

Objekt v červnu převzalo Národní muzeum, které ho chce využít k výstavním účelům. Budovu se ale rozhodlo zpřístupnit co nejdříve. Komentované prohlídky o historii budovy mají 16 zastavení, během kterých se návštěvníci podívají například do bývalé sněmovny lidu, ve které se rozhodlo o rozdělení Československa. Návštěvníci chodí ve skupinách po čtyřiceti. "Zajímá mě architektura, proto jsem se přijel podívat," řekl důchodce z Kutné Hory. Původně se však k němu dostala informace, že prohlídky jsou zdarma. "Jsem zklamaná, myslela jsem, že to bude zadarmo a těch chtějí vstupné," dodala paní, která s mužem dorazila. "Zajímá mě vše, co se děje v Praze. Fotím si to a dokumentuji," dodala návštěvnice z Prahy. "Jsem z Liptovského Mikuláše a jdu se podívat teď sama. Ráda bych sem později vzala svou pětiletou dceru," řekla další z návštěvnic.    

Starou a "novou" budovu propojí tunel

Budova bude otevřena denně od 10:00 do 18:00, prohlídky se budou konat v pracovní dny každou hodinu, o víkendech a svátcích pak každých 30 minut. Dospělí návštěvníci zaplatí 80 korun, senioři, děti a studenti polovinu.    

Národní muzeum plánuje propojit areál podzemním tunelem se svým hlavním historickým sídlem, které stojí přes silnici. Budova byla postavena v době první republiky jako sídlo burzy, po roce 1948 v ní sídlil československý parlament, v roce 1995 se tam nastěhovalo rádio. K původnímu třípatrovému objektu bylo na konci 60. let minulého století podle projektu architekta Karla Pragra přistavěno čtvrté a páté patro, které je posazeno na nosnících a vyčnívá do prostoru. Před několika lety byla stavba prohlášena za památku.

Foto: Profimedia