Považovat prase za právoplatného člena domácnosti by ještě nedávno nikoho nenapadlo. Maličká roztomilá prasátka ale obracejí naruby veškeré předsudky o hloupých a špinavých zvířatech, a jejich chov se proto v poslední době rozvíjí i v České republice. Proti jejich soužití s lidmi v bytech někteří chovatelé a zvěrolékaři nic nenamítají, doporučují ale hlídat pečlivě jejich váhu, knížky v knihovně a samečky kastrovat.
Prasata začali lidé zmenšovat kvůli lékařským pokusům, protože jejich kůže a orgány se podobají lidským. Nejde ale o žádná oficiálně uznaná plemena, takže jejich váha a velikost může dost kolísat, neměla by ale přesáhnout 20 kilo. Většinou jde o potomky prasátek, které v polovině minulého století vyšlechtili na univerzitě v německém Göttingenu, a proto se jim říká göttingenská. Extrémním případem je typ vyšlechtěný před několika lety ve Spojených státech, zvaný Royal Dandies. Dospělí jedinci mohou vážit i méně než 10 kilogramů a na výšku mít okolo 30 centimetrů. V USA se prodávají v přepočtu až za 80 000 Kč.
Jednou z mála chovatelek miniprasátek Royal Dandies v ČR je Veronika Hrášková. Může se pochlubit například mladým kanečkem, jehož váha by v dospělosti neměla přesáhnout pět kilogramů, a několika samičkami vážících kolem 10 kilogramů. Rekordmankou v jejím chovu však byla pouze dvoukilová dospělá prasnička.
Černá, černobílá, nazrzlá nebo čistě bílá prasátka získávají na popularitě. "Poptávka je obrovská. Zájemců registrujeme desítky, musíme mít pořadník," řekla ČTK Hrášková. Pořídit si toto zvířátko není levná záležitost. Selátka se nabízejí v ceně od 7000 do 10.000 Kč, a to v závislosti na vzrůstu a barvě. Pochopitelně platí, že čím je prasátko menší, tím je dražší.
O něco větší jedince nabízí Zuzana Smithová, chovatelka z farmy Na Míchovce u Nepomuku. Sama jim říká miniprasátka nebo zakrslá prasátka. Černobílý kaneček z jejího chovu měří v kohoutku okolo 40 centimetrů a váží přibližně 18 kilogramů. Prasátka si podle chovatelů nejčastěji kupují mladí lidé, kteří se chtějí odlišit od okolí. Další početnou skupinu zájemců představují rodiny s dětmi alergickými na psí chlupy. Miničuníci překvapují svou velmi rozvinutou inteligencí. "Inteligence prasátek je přibližně na úrovni tříletého dítěte," tvrdí Smithová. Jsou podle ní o něco chytřejší než psi a mají i podobné schopnosti - dokážou například plnit povely sedni nebo lehni a svému páníčkovi přinesou i bačkory.
Vrozené inteligence však využívají především při shánění potravy. Není proto prý vůbec neobvyklé, že se naučí sami si otevřít ledničku, protože vědí, že se tam skrývají jejich oblíbené pamlsky. Prasátka jsou také poměrně paličatí a svéhlaví společníci. V jejich prospěch ale hovoří fakt, že mají ráda děti a dobře vycházejí i s ostatními domácími zvířaty.
Miniprasátka, podobně jako jejich příbuzní z velkovýkrmen a domácích chlívků, nade vše milují jídlo. Majitelé by je proto neměli nechat se přežírat, což je nejčastější chyba, které se dopouští. "Jejich stravu je třeba důkladně hlídat," upozornila Hrášková. Krmit je doporučuje jen dvakrát denně a tučné žrádlo by mělo být tabu. Při chovu v bytě je nejlepší vegetariánský režim, jehož základem je ovoce, zelenina nebo například ovesné vločky.
Představa prasátka sdílejícího se svým páníčkem obytné prostory se nemusí líbit všem. O vhodnosti jejich držení v bytech ale někteří chovatelé ani veterináři nepochybují. "Chov v bytě by prasátku vadit neměl. Je to společenské zvíře, které si za své stádečko vybere své majitele a podle toho se k nim chová," řekl ČTK zvěrolékař Jan Mysliveček z Lázní Toušeň.
Prasátka jsou čistotná a naučí se prý chodit na kočičí záchod. Chovatelé ale musejí počítat s tím, že pokud se prasátko nudí, rádo v bytě stěhuje věci. Může se lehce stát, že například vytahá knížky z knihovny a rozkouše je. Nejlepší je proto vyhradit mu v bytě vlastní místo, kam by ho majitel v nepřítomnosti mohl zavřít - třeba zvláštní místnost nebo kotec. Prasátka ráda spí, takže pro ně není problém prospat ve vlastním pelíšku celý den a čekat na návrat majitele. Ten by ho ale neměl po příchodu zanedbávat. Důležité je, aby jim věnoval co nejvíce času, hrál si s nimi a chodil s nimi pravidelně na procházku.
I když se prasátka ráda koupou i plavou, nevykastrovaní samečci poměrně dost páchnou. Navíc mají po dosažení pohlavní dospělosti snahu věnovat svůj sexuální zájem všemu v dosahu, včetně majitelů, členů jejich rodiny a ostatních zvířat v domácnosti. "Pokud někdo nechce založit chov, měl by kance určitě vykastrovat," doporučuje Smithová. Po kastraci se kanečci zklidní a už tolik nepáchnou.
Současný velký zájem o tyto zábavné společníky využívají ke svému prospěchu i různí nepoctivci, kteří v inzerátech vydávají göttingenské prasata za miniprasátka Royal Dandies nebo nabízejí křížence s mnohem většími vietnamskými prasaty. "Nikdy pak nevíte, co dostanete. Koupíte si prasátko a to může vyrůst do padesáti kil," upozornila Smithová. Pokud chce mít kupec jistotu, že mu jeho čuník nevyroste do "zabíjačkových" rozměrů, doporučují mu chovatelé ověřit si vzhled rodičů.
Foto: ČTK, archiv
