Tanec světla i tvarů
27.02.2006 00:00
Experimentovat se vyplatí. Dokazují to svérázné rodinné domy, které vznikly i přes nepříznivé podmínky. Často totiž předčí stavby, jejichž autoři se s potížemi potýkat nemuseli. Jedním z nich je i šarmantní vila, kterou pro čtyřčlennou rodinu navrhl Zdeněk Fránek z Franek Architects.
Dynamický rodinný dům s garsonkou, který architekt Zdeněk Fránek navrhl pro svoji sestru, vyrostl na severní straně velmi strmého kopce nad Brnem. Práci mu proto komplikovala nejen nevhodná orientace ke světovým stranám, ale i výraznější sklon podlouhlé parcely. Tvůrce se však pokusil ze stinných stránek vytěžit co nejvíce. Nevýhody severní strany kopce tak obyvatelům bohatě vynahrazuje dostatek přirozeného světla a úctyhodný výhled, který se táhne od západních Žabovřeských luk přes Pisárky, brněnské výstaviště a vilovou čtvrť až po siluetu katedrály sv. Petra a Pavla na Petrově.
Inspirace barokem
Zvenčí se světle šedozelená třípodlažní vila může pochlubit elegantním tvarem, jenž se hrdě hlásí k odkazu funkcionalistické architektury 30. let minulého století, i nezvykle výrazným prosklením, které do jejích útrob přivádí po celý den dostatek světla. Umožnil to především trychtýřovitý tvar hlavní obytné části, který lemuje prosklení v koruně. To doslova lapá sluneční paprsky. "Vzhledem k nevýhodné orientaci jsem se dům rozhodl navrhnout tak, aby jím celý den procházel pruh světla filtrovaný zelení, která pozemek obklopuje," vysvětluje architekt. Při navrhování vily ho inspirovaly především zkušenosti s barokními stavbami, obzvláště díly "moderního" J. B. Santiniho: "Jeho plasticita a prostorovost je mi nejbližší. V tomto případě jsem do domu vložil prvek neukončenosti, plynulosti prostoru, navíc po rampách, aby byl tento prvek umocněn."
Rodina sice nechala vzhled domu zcela na Fránkově fantazii, ale první variantu, kterou jí předložil, odmítla. Zaujal ji až druhý návrh, který byl nakonec beze zbytku realizován. Hlavní vstup do domu se nachází v suterénu, kde sousedí s garáží. Na stejném podlaží je také technologická místnost a fitness. Vstupní prostory vily jsou sice stísněnější, ale o to příjemnější překvapení přinese okamžik, kdy obyvatelé vystoupají do obytného patra, které tvoří velkoryse pojatá multifunkční místnost. Protože byl v interiéru kladen důraz na prostorové působení a praktičnost, je zde vše hned po ruce. Ze zádveří vstoupíte do kuchyně, kterou od obývacího pokoje odděluje nerezová síť. Nedaleko od ní se nachází jídelní kout, ve kterém si mohou obyvatelé vychutnat pokrmy, a přitom být v přímém kontaktu s přírodou. Elegantní obývací pokoj spolu se sezením kolem krbu své místo našel v samém srdci "trychtýře". Za zmínku stojí i vložená severní galerie s pracovnou v posledním patře, která je přístupná po kruhové rampě. Zcela odlišně působí klidová zóna s ložnicemi, jež se nachází v přilehlém dvojtraktu. Na první pohled je skromnější a slouží víceméně jen pro přespání.
Dřevo z černého ořešáku
Materiály, které Zdeněk Fránek při stavbě použil, jsou sice obvyklé, ale architekt pro ně nalezl netradiční využití. Asi nejvýraznějšími jsou zde monolit, cihly, ohýbaná skla a transparentní plast. V interiéru pak dominuje dřevo z černého ořešáku.
RODINNÝ DŮM (půdorys)
* Třetí patro
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.