S fungováním nízkoenergetického domu se mohli seznámit zájemci o víkendu v Hostětíně na Uherskohradišťsku. Kromě odborných přednášek a prohlídky objektu zde mohli někteří strávit noc. Akci uspořádali ekologové z organizace ČSOP Veronica při příležitosti Světového dne pasivních domů. Podle ředitelky organizace Yvonny Gaillyové Česká republika ve finanční podpoře výstavby takových objektů významně zaostává. Zatímco u nás jsou tyto záležitosti v "pionýrské fázi", blízko za hranicemi se řeší systémově. "Mnohá zastupitelstva říkají, že když se staví z veřejných peněz, tak jedině v pasivním standardu," řekla Gaillyová.
Upozornila, že cesty k podpoře se hledají zejména ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí, ale není vůbec jednoduché najít vhodná kritéria a ta aplikovat do současné stavení praxe. Složitá je i otázka finanční, protože evropské operační programy nedovolují podporovat bydlení. "Nyní se hledají možnosti a pokud se najdou, budou souviset s penězi, které slouží k ochraně klimatu," podotkla.
Návratnost investic? Zhruba 17 let
Stavba pasivního domu je podle ní maximálně o deset procent dražší než stavba běžných rodinných objektů. Ředitelka centra v Hostětíně Jana Tesařová však upozornila, že vzhledem k rostoucím cenám energií se peníze poměrně brzy vrátí. "Před lety byla návratnost investic zhruba 25 let, nyní je to 17 let. Při stoleté životnosti domu je to poměrně brzká návratnost," upřesnila.
Kurzu se zúčastnili lidé z celé České republiky. Vzhledem k tomu, že v Hostětíně je mnoho ekologických staveb, návštěvníci se mohli seznámit nejen s nízkoenergetickými domy, ale také s kořenovou čističkou odpadních vod, obecní výtopnou na biomasu, moštárnou a sušírnou ovoce a se šetrným pouličním osvětlením.
Foto: Profimedia
