Výstavu baťovské architektury ve Zlíně vidělo 4900 lidí

Relax
30. 8. 2010 08:59
Baťovská architektura představuje unikátní funkční urbanismus.
Baťovská architektura představuje unikátní funkční urbanismus.

V Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně v neděli skončila výstava Fenomén Baťa - zlínská architektura 1910-1960. Od dubnové vernisáže ji vidělo zhruba 4900 návštěvníků. Exponáty se těšily velkému zájmu, lidé je chválili, řekla ČTK kurátorka výstavy Ladislava Horňáková.

Zlín byl po pražském Veletržním paláci a Pinakotéce moderního umění v Mnichově třetím místem, kde byla expozice k vidění. Kvůli omezenému prostoru byla zlínská výstava redukována přibližně na třetinu. Vynechány byly části orientované na obecné seznámení s rozsahem činnosti firmy Baťa, její produkci a s nevídaným rozvojem Zlína během meziválečného období i na celkové prostředí města v minulosti a nyní.

Mrakodrap 21 ve Zlíně.Na Moravě tak byly hlavně exponáty, fotografie a plány dokumentující unikátní urbanistickou koncepci baťovského Zlína v první polovině 20. století. "Měli jsme tu 13 modelů a asi 200 fotografií. Návštěvníky zaujaly například satelity či expanze firmy Baťa. Zájem byl také o katalog. Jelikož byl vydán i v angličtině, koupila si jej řada cizinců. Do Zlína přijeli také mnozí pamětníci baťovské éry, kteří bydlí v nejrůznějších koutech České republiky," uvedla Horňáková.

Dodala, že část vystavených předmětů se přesune nastálo do Národní galerie v Praze, další by měly být umístěny ve zlínské galerii po jejím přestěhování do někdejšího areálu Svitu.

Architektonický a urbanistický rozvoj moderního Zlína před druhou světovou válkou, spjatý se jmény Františka Gahury, Vladimíra Karfíka nebo Jana Kotěry, je dodnes předmětem obdivu expertů.

Baťovy domky pro zaměstnance byly účelné a praktické.Nevlastní bratři Tomáš a Jan Antonín Baťové, kteří učinili z rodinné obuvnické firmy světový koncern, přetvořili také původně malé moravské městečko v živé průmyslové centrum vyznačující se mimo jiné moderní architekturou, velkým množstvím zeleně i promyšleným systémem občanské vybavenosti.

Zlín se rozšířil o nové obytné čtvrti s domky pro dělnické rodiny, ale také o školní a zdravotnické areály. V centru města vyrostl obrovský obchodní dům i největší kino v tehdejším Československu.

Autor: ČTK Foto: Tomáš Nosil

Další čtení

Těšnovské nádraží, cca 1900 – foto anonym (Public Domain), retuš XY (2018), Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 4.0.

Nejkrásnější evropské nádraží sloužilo skoro 100 let, zbourali jej komunisté

Relax
8. 5. 2025

Josef Klíma: Psali mi: „Ty svině, jestli toho nenecháš, uřízneme ti hlavu“

Relax
6. 5. 2025
3/2025 INTERVIEW

VÝHERCI: Soutěž o vstupenky na koncert Ghosh

Relax
5. 5. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ