Eisenhüttenstadt slaví
Vzorové město NDR Eisenhüttenstadt slaví šedesátku

V Německé demokratické republice byl považován za první socialistické město. Před šedesáti lety začala výstavba vzorového sídla pro dělníky, které bylo později nazváno Eisenhüttenstadt. Dnes má toto město mnoho problémů. Přesto se ale slaví.

Na začátku tu byla krajina se stromy. "Malé stromy jsme vytrhali, větší pokáceli. Pro základy vysokých pecí jsme vyhloubili jámy," vzpomíná Inge Grundová. V padesátých letech byla jako mladá žena u toho, když na východě NDR u Fürstenbergu spolu s ocelárnou z ničeho a za velikého úsilí vyrostlo první socialistické vzorové město. Město nad Odrou se od roku 1961 jmenuje Eisenhüttenstadt.

Město, které vzešlo z rýsovacího prkna, mělo jen pár let po skončení druhé světové války dělníkům nabídnout moderní byty, divadlo, služby a dětské jesle. Tento víkend pořádá braniborské město na německo-polské hranici oslavu ke svým šedesátým narozeninám. "Ostatní bydleli ještě v rozvalinách, tady se rozmařile stavělo," řekla Kathrin Hencková, vedoucí turistického spolku Oderský region Eisenhüttenstadt.

Nedaleko ocelárny vyrostl obytný komplex s arkádami, zdobnou fasádou a zelenými plochami. "Mělo to být ukázkové město," dodala. Sídlo, kdysi v NDR oslavované jako první socialistické město, byla nazváno podle ocelářského komplexu EKO-Wohnstadt. V roce 1953 dostalo jméno Stalinstadt, v roce 1961 pak Eisenhüttenstadt.

"Člověk v tomto městě může vyčíst historii NDR," domnívá se Hencková. V průběhu výstavby dělnických paláců rostly budovy sedmi bytových komplexů stále prostší. Podle pohledu Henckové jde o paralelu k vývoji NDR. "Dnes jsme jedním městem z mnoha," dodala. Jedním, které nicméně kvůli své historii a vzhledu vábí početné příznivce architektury a turisty, zdůraznila.

Místní se po zániku NDR museli potýkat s nezaměstnaností, vysídlováním a ztrátou významu města. V roce 1990 zde žilo více než 50 tisíc lidí, řekla současná starostka Dagmar Püschelová. Nyní je zde sotva 31 tisíc obyvatel, průměrný věk se pohybuje kolem 48 let. "Mnoho mladých lidí město opustilo, protože pro sebe nevidí žádnou perspektivu," řekla.

Nezaměstnanost je zde podle Püschelové dvanáct procent. Kdysi ocelárna dávala práci 12 tisícům lidí, dnes je v továrně ArcelorMittal a provozovnách v jejím okolí zaměstnána už jen polovina.

Tři zdobné bytové komplexy v Eisenhüttenstadtu jsou dnes pod památkovou ochranou, ostatní z kdysi žádaných bytů byly kvůli zpustlosti zbourány. Od roku 2003 do konci loňského roku zmizelo přes 4400 bytů.

Šestasedmdesátiletá obyvatelka Eisenhüttenstadtu Inge Grundová je skeptická. "Člověk má občas dojem, že to jde od deseti k pěti," řekla a zavadila pohledem na ulici Republiky, jednu z magistrál. Před desetiletími byli lidé šťastní, když mohli dostat vytoužený byt. Dneska jich je spousta prázdných. Naděje pro své město se ale Grundová přesto nevzdala.

Foto: wikipedia