Kdo s koho
Archeologové bojují s hledači pokladů. Vyrážejí na lup i v noci

S detektory kovů se nyní chystají vyrazit archeologové do okolí hradu Helfštýn na Přerovsku. Zachránit hodlají to, co ještě nestačili vybrat nelegální hledači pokladů. Odborníci podobným způsobem objevili cenné nálezy už přímo na hradě, nyní se vydají za jeho hradby.

Archeologové na středověkém Helfštýně podobný preventivní průzkum s detektory prováděli už před několika lety. "Lokalita je přímo ohrožena, zájemci s detektory tam jezdí deset nebo patnáct let. Snažíme se zjistit, do jaké míry bylo zázemí hradu zasaženo nelegálními hledači," uvedl přerovský archeolog Zdeněk Schenk.

Odborníci se chystají v okolí hradu vytyčit pásma, která detektory podrobně prozkoumají. "Cílem je zachránit tyto věci tak, aby skončily tam, kde mají, čili ve sbírkách Muzea Komenského v Přerově," doplnil Schenk. Archeologové již procházeli prostory uvnitř hradu při záchranném průzkumu na Palácovém nádvoří. Tehdy se jim podařilo nalézt například projektily do kuše, zlomek hákovnice, drobné stříbrné mince, ale i olověné obchodní plomby z období pozdního středověku či železné harpuny.

Na pohřebiště v noci

S nelegálními hledači pokladů se potýkají odborníci i jinde. "Situace je špatná, stačí se podívat na web, co se z vykradených lokalit nabízí. Jednou z mála možností je prostě soutěž, kdo toho s detektory v ruce najde dřív," řekl archeolog Richard Zatloukal z Národního památkového ústavu v Olomouci. "Například v Modřicích jsme před několika lety našli nádherné bohaté pohřebiště. Detektoráři čekali, až skončí pracovní doba, a na lokalitu vyráželi. Sypala se na místo třeba hlína, aby to nestačili do rána vyhrabat, přesto byla třetina hrobů vykradena," posteskl si.

"Pokud někdo hledá v okolí archeologické lokality nebo kulturní památky, je to nelegální. Cokoli, co se v těchto místech pod zemí najde, z legislativy patří státu," řekl Schenk. Podle Zatloukala metoda získávání nálezů pomocí detektorů není v zákoně zmíněna, legislativa je tak nejasná. Pomoci má novela, jež má radikálně omezit rabování archeologických vykopávek.

Lidé s detektory kovů se začali hojněji podle odborníků na místech vykopávek zhruba před 25 lety. Využívají k tomu nejmodernější techniku v hodnotě několika desítek tisíc korun.