Bali pět let po útoku

Bali je ostrov, kde jsou vlny u pobřeží tak vysoké, že pouštět se do nich bez surfu vůbec nemá cenu, a kde se u bělocha ležícího na pláži střídají prodavači suvenýrů, šmodrchači copánků, dělníci pírsingu a tetování, dýleři vypálených dévédéček, zmrzlináři, profesionální maséři, amatérští gigolové a učitelé surfu v takovém tempu, že šest dnů ze sedmi radši strávíte u hotelového bazénu. Bali je ostrov, kde vám v úzkých uličkách hlavního města motorky najíždějí na paty tak dlouho, dokud jim neuvolníte průjezd připlácnutím ke zdi hinduistického chrámu. Bali je ostrov, kde muži nosí sukně, ženy ráno zapalují vonné tyčinky, turisti bydlí v hotýlcích po třech dolarech za noc a ráno obdivují rozbřesk na vrcholu sopky.

Bali vám poleze na nervy hned po příjezdu. Tím samozřejmým způsobem uličníka, který ví, že si to může dovolit. Bali je jen jedno. To se halt nedá svítit.

Když 17. října 2002 na diskotéce teroristi odpálili plastickou výbušninu a zabili přes dvě stě lidí, dlouho to vypadalo, že s balijskou reputací indonéského pupku turistiky je konec. O pět později to je a není pravda. Diskotéku opravili a funguje; cizinci, dokonce i Australané, kteří měli nejvíc obětí, se vrátili; pláže a bary jedou; jenom nejedou tak, jako předtím. Což je i není špatně.

„Před pěti lety jsme měli všichni natřískáno každý večer,“ kopne do sebe švédský majitel baru v metropoli Denpasar panáka rumu a máchne rukou někam před sebe do půlkilometrové ulice, který řeže centrum města k pláži, „teď je to mimo pátky a soboty slabý.“

Slabý znamená, že se ubytujete i v sezoně,  že cestou k moři minete ne tři sta dalších turistů, ale jen sto padesát, a v restauracích se najíte o polovinu levněji než před útoky. Místní jsou najednou víc vidět, i když aspoň v Denpasaru mají turisti pořád převahu. A jestli se Bali před útokem říkalo malá Austrálie, teď je to konečně trošku i malá Indonésie.

Bali se má ke zbytku archipelaga jako Karlovy Vary k Česku. Je výjimečně nereprezentativní – je mrňavé, hinduistické, čisté, uživatelsky přátelské, bezpečné – a právě proto je perfektním zrcadlovým odrazem své země. On ani ten rum jinde v Indonésii nedostanete.

Foto: Profimedia