Po více než jedno století se světová města srovnávala s Paříží. Mnohá tvrdí, že jsou Paříží východu: například Bukurešť, Praha, Istanbul, Bejrút a Šanghaj. K mání je také Paříž Severní Ameriky (Montreal), Paříž Jižní Ameriky (Buenos Aires) a Paříž rovin v centrálních Spojených státech (Kansas City). Nyní chce mít ale každé město takovou čtvrť, jakou je newyorský Brooklyn.
Každá čtvrť s rozhodujícím množstvím vousatých bohémů, cykloservisů a veganských kaváren si říká "nový Brooklyn". Ballard je Brooklynem Seattlu. Glasgow a Melbourne tvrdí, že jsou "cool" po brooklynsku. A kalifornský Oakland byl nazýván Brooklynem San Francisca tak často, že člověk už na to může mít alergii.
Brooklyn je i v Paříži - kdysi zasmušilé předměstí Pantin. Jeho opuštěné sklady počmárané graffiti obsadili umělci a galerie, kteří tuto oblast změnili v to nejexkluzivnější místo ve "městě světel". Stejně jako v Brooklynu i tam ceny nemovitostí vyletěly vzhůru a ze starých průmyslových budov se staly luxusní obytné lofty.
"Možná to nějakou dobu potrvá, než se vyrovná Brooklynu, ale očekávám, že se bude i nadále rozvíjet vzhledem k tomu, kolik se toho tam investuje a riskuje - vedle přirozeného přílivu umělců do této oblasti," říká Oliver Beer, který jako umělec pracuje jak pro jednu galerii v Pantinu, tak pro americké Muzeum moderního umění v New Yorku.
Známkou "brooklynizace Paříže" je i to, že se tam objevují restaurace s bezlepkovými pokrmy a bary nabízející šťávy z čerstvého ovoce. "Kdysi bývalo zvykem, že si mladí kuchaři vyučení u velkých šéfkuchařů chtěli otevřít velkou restauraci nebo jít na venkov a získat svou michelinskou hvězdu. Teď tento model odmítají. Už říkají, že se vrátí ještě hlouběji ke kořenům a budou vařit z místních produktů v malé restauraci jen s několika stoly," podotýká Katherine Johnstoneová, mluvčí Atout France USA, francouzské agentury pro cestovní ruch sídlící v New Yorku. Popsala tak posun, který někteří pozorovatelé porovnávají s brooklynskou kulinářskou scénou.
Zástupci turistického průmyslu ze severokarolínského Asheville tvrdí, že jejich městu se kdysi říkalo Paříž amerického Jihu, ale nyní se srovnává zase s Brooklynem, a to díky řemeslné přípravě potravin, nezávislým podnikatelům a prosperující hudební a umělecké scéně. Vznikající umělecká a zábavní čtvrť v Miami, která zahrnuje Wynwood, známý svým pouličním uměním, je údajně podle jeho propagátorů něco "jako Brooklyn ve svých počátcích". To je zajímavá myšlenka vzhledem k tomu, že Brooklyn založili Holanďané v sedmnáctém století. A oblast San Diega - South Park, North Park - se nazývá SoNo, ale s londýnskou čtvrtí Soho nemá společného nic. Místo toho tvrdí, že jde o směs Brooklynu a jihokalifornské atmosféry.
Ale města, která se kdysi srovnávala s Paříží, poukazovala na velkolepější trendy, které se neomezují pouze na kulinářství a příliv bohatých vrstev. V polovině 19. století zmizely "úzké, křivolaké uličky" středověké Paříže, aby uvolnily cestu "masivním bulvárům a náměstím, kde restaurace, kavárny, divadla a další střediska zábavy uspokojovala buržoazní vkus," dodává profesor historie Alexander Varias z univerzity Villanova. Kulturní metropole v mnoha regionech prošly podobnými stavebními změnami, aby se pak nazývaly Paříží všude tam, kde se mohly pochlubit svou architekturou, širokými bulváry, parky, uměním, a dokonce i nočním životem.
Mezitím vznik Brooklynu jako globálního symbolu všeho trendového představuje obrat pro tuto oblast, kdysi vysmívanou jako zaostalejší sousedství Manhattanu. A to i navzdory tomu, že nový Brooklyn má nové problémy, třeba to, že mladí představitelé svobodných povolání a zámožné rodiny vytlačují chudé a dělníky, kteří sídlili v Brooklynu po celá desetiletí.
"Stali jsme se epicentrem toho, co je 'cool' v jeho současném smyslu," říká devětašedesátiletý Marty Markowitz, který se narodil a vyrůstal v Brooklynu v době, kdy byla tato čtvrť známá jako sídlo etnických enkláv, dělnické kultury a baseballového týmu Brooklyn Dodgers. "Není pochyb o tom, že Brooklyn teď slouží jako příklad pro ostatní městská centra, jak se proměnit ve stylovou záležitost," tvrdí Markowitz, který byl dvanáct let brooklynským starostou a nyní pracuje pro místní turistickou kancelář.
