Instalace
Busta Stalina rozděluje ruskou společnost

Promenáda na břehu řeky Ob je vklíněná mezi vysoké jeřáby rušného přístavu a honosné centrum ropného západosibiřského města Surgut. V polovině září tam členové vlasteneckého spolku umístili bronzovou bustu Stalina. Rozpoutala vlnu nevole a úřady ji po několika týdnech odstranily s odůvodněním, že k instalaci chyběla potřebná povolení, píše týdeník Moscow Times.

Stalinovi stoupenci hovoří o krádeži a podali stížnost. Zdá se, že boj bude pokračovat. Už byl "krvavý": busta byla dvakrát polita červenou barvou.

"Teď má Stalin krev nejen na rukou, ale i na obličeji," prohlásil se skrývanou veselostí jedenasedmdesátiletý Pavel Akimov několik dnů předtím, než byla busta odstraněna. Když přitom zamumlal cosi o "vandalech", jen těžko by mu to někdo věřil.

Stalin ovlivnil Akimovův život stejně jako životy mnoha surgutských obyvatel. Jeho rodiče byli před lety do města deportováni. Patřili totiž mezi takzvané kulaky, tedy bohatší rolníky, čímž se znelíbili bolševikům. Koncem dvacátých a začátkem třicátých let bylo do Surgutu odsunuto přes 150 tisíc lidí. Akimov uvádí, že roku 1933 se dožila pouhá třetina. Vůbec nepochybuje, že Stalinovy ruce byly potřísněny krví.

Památník obětem 

V Surgutu žije okolo 750 tisíc přímých potomků kulaků, většinou již důchodci. Skupina s názvem Naše vzpomínky, kterou Akimov vede, dostala povolení na břehu řeky vybudovat památník obětem. Jeho součástí bude socha, která má představovat přeživší. Pokud by členové prostalinského spolku docílili svého, tak by socha kráčela přímo do zorného pole svého vraha, tvrdí Akimov zděšeně. Ti, kdo přišli s nápadem umístit na promenádu Stalinovu bustu, s tím nesouhlasí.

Pracující sibiřská mládež, která zastřešuje více než tucet podobně smýšlejících skupin, s myšlenkou Stalinova památníku poprvé přišla loni v květnu. Ačkoli požádala o povolení, odpověď nedostala. Přesto se rozhodla nápad realizovat.

"Stalin byl moudrý vůdce. Udělal z Ruska průmyslovou velmoc a naléhal na rozvoj: byli jsme v kosmu, vyvinuli jsme jaderné zbraně a elektrárny," uvádí osmadvacetiletý Denis Chanžin. "Jeho největším úspěchem však bylo, že zavedl řád."

Stalinovi příznivci tvrdí, že jeho pověst kazí pomluvy. "Musíme na dějiny nahlížet z pohledu skutečností, jinak nemáme žádnou budoucnost," říká Albert Bulatov. Jiný aktivista zas věří, že "ti, kdo  žili podle pravidel, nebyli pronásledováni".

Stalinova popularita 

Podle Akimova vzrostla Stalinova popularita díky neznalosti. Naopak historik Nikolaj Svanidze věří, že Stalinova obliba je důsledkem politiky a emocí spíše než historických skutečností. "Stalin se stal symbolem řádu, upřímnosti a tvrdé spravedlnosti," vysvětluje. Tvrdí, že jeho odkaz mnozí vnímají jako protiklad k bezpráví, které podle nich v Rusku nastalo v 90. letech.

Podle průzkumů veřejného mínění Stalinova obliba v posledních letech vzrostla. Přestože ruský prezident Vladimir Putin a premiér Dmitrij Medveděv Stalina odsoudili, Moskvou podporovaný patriotismus, který oslavuje sovětskou roli ve druhé světové válce, mnohé zkresluje.

Surgutští vlastenci uvádějí, že je kontaktovali podobné skupiny z celého Ruska s dotazy na autora busty. Ravil Garifullin z Kazaně si ji dokonce nechal vytisknout na 3D tiskárně. Chce ji umístit v centru města a čeká, až mu to úřady schválí. V Novosibirsku, který byl těžce zasažen válkou, chtějí komunisté rovněž postavit podobnou. Z milionu obyvatel petici proti zatím podepsalo 766 lidí.

V Surgutu budou spory okolo busty pravděpodobně pokračovat. Vlastenci naznačili, že chtějí další takový památník. Ten by měl znázornit Lavrentije Beriju, který byl jedním z vykonavatelů Stalinových čistek.

Na podstavci odstraněné busty byla vyryta věta, kterou někdejší sovětský diktátor údajně řekl krátce před svým úmrtím: "Vím, že po mé smrti budou na můj hrob lidé házet smetí, ale dříve či později je vítr dějin neúprosně odnese."

Zatím to vypadá, že se vítr zvedá nejen v Surgutu, ale po celém Rusku.