V Šumperku bude příští rok otevřena nová expozice, která přiblíží autentické příběhy lidí obviněných z čarodějnictví. Sdružení cestovního ruchu Jeseníky také v rámci projektu nazvaného Čarodějnické procesy připravuje historickou publikaci, jež bude obsahovat dosud nezveřejněné informace o obětech čarodějnických procesů. ČTK to dnes řekla ředitelka sdružení Marie Pecháčková.
Nová expozice k čarodějnickým procesům bude umístěna ve sklepních prostorách historického Geschaderova domu v Šumperku. Představí osudy dvou lidí, kteří v tomto domě bydleli a byli upáleni za čarodějnictví. "Nyní probíhají stavební úpravy a pracuje se na výrobě expozice s multimediálními prvky," poznamenala Pecháčková.
Dodala, že expozice bude veřejnosti přístupná příští rok v dubnu. "Čarodějnické procesy jsou pro turisty velmi lákavé, což se ukazuje i na zámku ve Velkých Losinách, kde jim je část výkladu věnována," uvedla Pecháčková. Dodala, že podobná expozice bude instalována i v polské Nyse.
Na polské straně bude také dokončeno značení čarodějnické cyklotrasy, která vznikla v České republice v roce 2006 a každoročně ji využívají stovky turistů. Projekt, jehož cílem je rozšíření nabídky turistických aktivit v česko-polském pohraničí, společně realizuje Sdružení cestovního ruchu Jeseníky, město Šumperk a Nysa v Polsku. Náklady činí téměř půl milionu eur (kolem 13 milionů korun), z toho 90 procent je hrazeno z evropských fondů.
Čarodějnická stezka zatím prochází napříč Jeseníky v úseku Zlaté Hory - Mohelnice a na čtrnácti zastaveních připomíná pronásledování a popravy lidí ze 70. a 80. let 17. století, které se v Jeseníkách udály. Region tehdy čarodějnickými procesy, při nichž zahynulo více než sto lidí, doslova proslul.
V 17. století získaly zejména Petrovy kameny v Jeseníkách pověst místa, kde rejdí čarodějnice. Známá je postava Jindřicha Bobliga z Edelstadtu, který se jako světský soudce obohacoval na majetku odsouzených nešťastníků. K vynucení přiznání neváhal používat těžkou torturu. Hony na domnělé temné živly definitivně zrušila až císařovna Marie Terezie.
Foto: archiv
