Desítky příznivců aut značky Trabant a fanoušci cestovatele Dana Přibáně, který východoněmecké vozítko svými putováními po světě propaguje, se sešli u pražského Rudolfina. Přibáň tam s několika přáteli symbolicky zahájil svou další cestu, která povede z Indie do České republiky; do daleké země však auta pojedou lodí.
Místo zvuků vážné hudby, která se obvykle z Rudolfina line, zaplavil v neděli pražské nábřeží typický zvuk dvoutaktních motorů. Přijeli totiž i další řidiči, který na vůz s plastovou karoserií nedají dopustit.
Podle Přibáně by cesta mohla být poslední, protože po jejím absolvování už budou mít trabanty za sebou cestu po celém světě. Ale stejně jako rockeři často ohlašují poslední turné a pak je jim líto už nehrát, nevylučuje svérázný cestovatel ani další výpravu s trabantem.
Zatím mají před sebou dva žluté trabanty, polský Fiat 126p a Jawa Anežka přibližně 25 tisíc kilometrů přes indický subkontinent; Přibáň řekl, že jeho nejkratší cesty měly kolem 15 tisíc kilometrů. Z jihu Indie plánují projet celou zemi na sever, pak přes Nepál, Čínu, Pákistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán dojet do uzbeckého Samarkandu, nejvýchodnějšího bodu první trabantí cesty. "Jakmile tam dorazíme, bude to znamenat, že jsme objeli už celý svět," uvedl Přibáň.
Příprava je podle něj vždy především v různém papírování a zejména ve shánění peněz. Těžko se také shánějí náhradní díly na vozy dávno již nevyráběné, respektive součástky jsou velmi drahé. "Repase trabantu se víc blíží rolls-roycu," řekl. Přípravy automobilů trvaly půl roku a skončily v noci na neděli. "Vyjeli jsme z Nové Vsi pod Pleší, Mníšek pod Brdy je šest kilometrů odtamtud a tam se to poprvé zastavilo," uvedl na dotaz, jak často se auta při dalekých cestách opravují.
Trasu mají vytyčenou jen přibližně. Koncem února by se měla auta nalodit. "Termín začátku expedice určuje celnice v Indii. Počátkem dubna bychom měli mít auta a pak děj se vůle Višnuova," modlí se již nyní cestovatel k jednomu z nejvyšších hinduistických božstev.
Zážitky a peripetie z jeho výprav znají i diváci filmů, které při nich vznikají. "Vždycky nejprve zabalíme věci na natáčení, pak náhradní díly a do zbytku si zabalíme dvoje trenýrky," popsal, jak se lze vybavit na několikaměsíční cestu. Ta se navíc může kvůli neočekávaným příhodám či poruchám aut protáhnout, jako ta poslední ze čtyř měsíců na půl roku. Spí se většinou venku. "Po cestě z Austrálie do Bangkoku jsme za půl roku zaplatili za ubytování třikrát," vzpomíná Přibáň.
Peníze na cestu by cestovatelé rádi zase získali formou crowdfundingu. V minulé sbírce fanoušci oproti požadovaným 500 tisíc korun vybrali téměř tři miliony. To je podle Přibáně přibližně cena, na niž expedice, jakou teď plánují, vyjde.
