Spící kráska
Champs-Elysées: experti žádají více kultury, méně obchodů

Champs-Elysées, tradiční místo pro vycházky, které Francouzi považují za nejkrásnější avenue na světě, by měly znovu naplňovat i svou kulturní funkci, jež utrpěla v 80. letech přílišným obchodním rozmachem. Slavnému pařížskému bulváru především hrozí, že ztratí svou specifičnost ve srovnání s jinými světovými obchodními tepnami.

"Champs-Elysées mají svou legendární dimenzi, a to jak pro Pařížany, tak pro zahraniční turisty," vysvětluje Jean-Noel Reinhart, předseda výboru pro Champs-Elysées, jednal o budoucnosti avenue.který spolu s architekty, historiky, politiky a zástupci předních módních značek nedávno v Paříži jednal o budoucnosti avenue.

Bulvár, táhnoucí se v délce téměř dvou kilometrů mezi Place de la Concorde a Vítězným obloukem, navštíví denně 300 tisíc lidí, z toho 40 procent cizinců, které sem přitahují kavárny, kina a luxusní obchody.

Champs-Elysées, jež se zrodily v roce 1616 díky přání Marie Medicejské vybudovat promenádu vedoucí od Tuilerijského paláce, mají bohatou historii plnou kontrastů.

V 18. století měly špatnou pověst, avšak v následujícím století se staly elegantní promenádou druhého císařství. Byly postupně symbolem monarchie i dějištěm revoluce (stála tu gilotina) a scházely se tu jásající davy, ať už po osvobození Paříže v roce 1944 nebo po vítězství Francie ve světovém poháru v kopané v roce 1998.

Podle Reinharta se tu dnes prolínají tyto tradice s rozkvětem obchodu zahájeným koncem 80. let minulého století. V posledních třiceti letech tu počet obchodů vzrostl z 80 na 125, zatímco návštěvnost kin od roku 1995 klesla na polovinu. "Hyperkomercializace pověst Champs-Elysées poněkud poškodila a přispěla k jisté ztrátě identity," soudí Marc Restellini, prezident muzea Pinacothéque.

"Budoucnost třídy musí spočívat v nové rovnováze, musí zde být více možností kulturního vyžití," soudí architekt Jean-Paul Viguier, který navrhuje umístit kulturní nabídku do vyšších pater budov. Rovněž je podle něho třeba upravit provoz, aby se Champs-Elysées vrátila jejich původní dimenze promenády.

Studie, kterou letos v listopadu na vzorku 1177 osob vedl ústav pro průzkum veřejného mínění Kheolia, ukazuje, že bulvár je využíván především pro procházky (47 procent), zatímco nákupy zde podniklo jen 23 procent dotázaných.

"Na Champs-Elysées je třeba posílit nabídku služeb a zachovat nezávislé obchody," zdůrazňuje Reinhart. Tento požadavek je však nesnadné skloubit s tím, že pařížská třída je dnes nejdražší v Evropě a platí se tu za metr čtvereční plochy 13255 eur (348 tisíc korun).

Podle mnoha expertů by mohlo být řešením oživení sedmi obchodních galerií, které jsou dnes poněkud odstrčeny. Nicméně musí pokračovat rovněž rozvoj obchodní škály zahájený v roce 2005 příchodem světového lídra v kategorii luxusu, skupiny Vuitton. Klenotnictví Tiffany nedávno obsadilo lokalitu, kterou dříve zaujímal řetězec s rychlým občerstvením Quick, a Galeries Lafayette v roce 2018 zaujmou místo Virgin Megastore.

Nicméně je třeba vyhnout se tomu, aby se Champs-Elysées staly jen sídlem obchodů. Je nezbytné zde vytvořit vyváženou nabídku zábavy, architektonického dědictví a kultury, tvrdí šéfové Inditex France (Zara) a Galeries Lafayette Jean-Jacques Salaün a Philippe Houzé.
"Máme ve svých rukou krásku, která dvacet let spala. Je třeba jí vrátit její prestižní postavení a zachovat harmonii," prohlašuje Reinhart.