Čtvrtý největší ostrov světa: Madagaskar

Čtvrtý největší ostrov světa se v ničem nepodobá Africe, snad kromě krokodýlů. Místo opic lemuři, chybí dravé šelmy, hadi nejsou jedovatí. Země je plná magie a tajných symbolů. Jsou místa, kam nesmíte vkročit, je mnoho věcí, co někde můžete, někde to je absolutně fady - tabu.

Madagaskar je jedním z nejpodivuhodnějších míst naší planety. Tím, že se nachází v Indickém oceánu, asi 400 km východně od africké pevniny, byl svou polohou důležitou zastávkou lodí, které převážely drahé zboží a vzácné koření z Asie. Arabský a asijský vliv je dodnes znát a dá se říci, že jste sice v Africe, ale tento ostrov má s Afrikou velmi málo společného. Dříve to byl ráj pirátů, azyl pro nejslavnější lapky moře. Postupem času se i malgašská společnost mění, svět a jeho vývoj se prostě zastavit nedá.

Lemuři - duchové zemřelých

Dlouhá izolace ostrova způsobila, že zde žije mnoho živočišných druhů, které nenajdete nikde jinde ve světě. Nejznámější jsou asi lemuři, říkají jim duchové pralesa. Vzácný Indri (babakoto), vysoký skoro metr, žije jen v určitých lokalitách ostrova. Budete-li mít možnost, nevynechejte ranní zpěv tohoto tvora. Píše se o něm ve všech bedekrech světa, hlasitost jeho zpěvu je překvapivá, někdy až uši zaléhají. Když se do toho pustí celá tlupa, zní to jako orchestr.

Deštné pralesy v horách ve východní části patří určitě k nejhezčím na světě. Při troše štěstí můžete narazit na zvláštní strom, který místní nazývají kumanga. V době, kdy strom kvete, je obzvlášť nebezpečný, jeho nádherné bílé květy vraždí svou mimořádně jedovatou vůní. Domorodci přísahají, že ptáci, kteří si neopatrně sednou mezi jeho listy, spadnou na zem mrtví. Dostat se k takovému vraždícímu stromu s okolím pokrytým kostrami neopatrných zvířat není jednoduché, vesničané je ze strachu bez milosti vypalují a nikde jinde prý neroste.

Období dešťů je náročné nejen pro turisty

Nejlepší období pro návštěvu Madagaskaru je období sucha od dubna do konce října. Chcete-li to všechno vidět a zažít, vyhněte se období dešťů a cyklonů (leden - březen), kdy dokáže pršet bez ustání několik dní, a to stejně intenzivně. Lidé v tomto období vůbec nevycházejí z domů, do školy se chodit nedá, jakkoli pracovat také ne a venku prší, bez ustání prší. Některá místa bývají nadobro odříznutá, cesty jsou nesjízdné.

Potom zbývá jen sedět pod střechou a popíjet místní alkoholický nápoj betsa-betsa. Je podobný našemu burčáku, vyrábí se z kvasící cukrové třtiny, z cukru a z kůry místního stromu a spolehlivě se jím opijete. Nezapomeňte na začátku odlít trochu na zem. To pro mrtvé předky, kteří už nejsou mezi námi. A nemusíte spěchat, vše se tady řídí ostrovní poučkou - mura mura. V poklidu, pomalu, bez spěchu, je spousta času.

Antananarivo je typickým obrazem Afriky

Antanarivo (zkráceně Tana) - hlavní město, dnes už s více než milionem obyvatel, vám ukáže pravou tvář jedné z nejchudších zemí světa. Připomíná někdy dobu tak dvě stě let zpět, ale s mobilními telefony. Výfukové plyny spolehlivě zamořují ovzduší, zdá se, že se zde jezdí na uhlí, a ne na naftu. Špína a nepořádek, nevyřešená kanalizace, všude charakteristický zápach, žebrající děti i dospělí. Na druhé straně slumů honosné vily v zeleni. Typický obraz afrického kontinentu.

Turisté se zajímají především o místní trh (zoma), kde domácí výrobci vystavují své zboží. Každý týden ve čtvrtek večer se začíná připravovat jeden z největších trhů pod širým nebem. Údajně zde koupíte všechno na světě ( často i úplné zbytečnosti), prodává se třeba i použitý hřebík, v prodejní fázi trochu křivě narovnaný.

Famadihana - obracení kostí

Specifický malgašský obřad, který je vyhledáván senzacechtivými turisty. Vězte, že pro nás vazahy (bělochy) je to věc nepochopitelná, morbidní a těžko snesitelná. Bez pozvání příbuzných naštěstí nepřístupná. Během této akce jsou nebožtíci, kteří zemřeli před pěti lety exhumováni ze svých hrobek. Jejich ostatky jsou vybalovány ze speciálních rohoží, kosti se čistí, brouci a jiná havěť hromadně opouštějí mrtvolu. Pro slabé a citlivé diváky, lidově řečeno, nic moc. Ostatky se pak přenesou do domu příbuzných, slaví se, tancuje, téměř všichni se opijí a s velkou slávou je pak nebožtík, tedy jeho zbytky, opět uložen do hrobky.

Kdy na Madagaskar? Momentálně ne!

Některé čtenáře výčet lákadel možná zaujal a třeba se už někteří chystají tuto destinaci navštívit. Bohužel, musím vás zklamat, v polovině března letošního roku došlo na ostrově ke státnímu převratu. Armáda svrhla prezidenta, ustanoven novým byl předák opozice Rajoelina. Tento postup se nelíbí mnoha státům ve světě, především USA a také EU. Ministerstvo zahraničních věcí ČR varuje občany před cestou na Madagaskar, přestože dosavadní zprávy o útoku na turisty nehovoří, údajně hrozí zhoršení bezpečnostní situace. Tak nezbývá než si počkat, ostrov vám z mapy snad nezmizí.

Některé důležité informace:

Víza: jsou nutná; vydává velvyslanectví ve Vídni, lze získat turistická na 30 dní přímo na letišti v Antananarivu. Očkování: doporučujeme proti hepatitidě A i B, břišnímu tyfu, žluté zimnici, malárii. Měna: od roku 2003 platí nová měna - ariary, dříve platný madagaskarský frank se nesmí používat, což na venkově neplatí (platí, že 1 ariary = 5 starých franků). Ubytování: není problém, pokoj v levnějším hotelu vyjde na 5 dolarů. Doprava: taxi-broussy jsou dodávky jezdící dálkové trasy. Nejezdí podle žádného jízdního řádu, vozy vyjedou, až jsou plně obsazené. Nadháněči chodí po nádraží a shánějí lidi. Hlásí, že vyjíždějí hned teď. Ale to „hned teď" může taky znamenat „do několika hodin". Někdy se vyplatí najmout si volský potah (sarety). Tento způsob přepravy se bude možná na první pohled zdát pomalý, zastaralý, neefektivní a náročný, ale ne vždy tomu tak je. Strava: národním jídlem je rumazav, pálivý zeleninový guláš, místní pochoutkou pak netopýr na víně. Pivo tu mají dobré a levné (cca 1 euro), nejlepší je značka THB (Three Horses Beer). Nezapomeňte: zakázán je vývoz rostlin a zvířat, nesmí se fotit vojenské a vládní objekty, pokud chcete fotit domorodce, raději se předem domluvte. Dejte si pozor i na nadháněče. Jsou takřka všude, nedají vám pokoj a za každou službičku žádají peníze.

Foto: Madagascar.com, Wikipedia, Trekearth