Davos - hlavní město sněhu

Davos si říká globální vesnice. Jezdí sem jak VIP hosté, tak obyčejní smrtelníci. Celkové náklady zásadně ovlivní typ ubytování - hotel a rezidenční dům přijdou dráže, jednodušší ubytovny mile překvapí. Regionální skipas je ve srovnání s podobnou alpskou konkurencí dokonce o něco výhodnější. Švýcaři přejí dětem, které ušetří jen na permanentce dvě třetiny dospělé ceny. Příznivěji se projeví také vzdálenost Davosu, kterí je zhruba na úrovni italských středisek.

Neznalého návštěvníka překvapí architektura - jedna betonová kostka vedle druhé, tradiční sedlovou střechu aby pohledal. Není to ovšem jen tak nějaká ignorace alpské přírody. Rovná střecha pokrytá sněhovou čepicí prý výborně izoluje, nehrozí ani pád „střešní" laviny. Moderna bez jakýchkoliv ornamentů do města zavítala s věhlasem zdejších tuberkulózních léčeben na přelomu 19. a 20. století. Bylo třeba, aby lázeňské budovy plnily vysoké hygienické nároky, byly dobře prosvětlené a měly lodžie pro relaxaci na čerstvém vzduchu - proto davoští celé město přestavěli a zároveň se rozhodli, že už ani nic jiného nedovolí. Dnes jsou nároky jiné, ale sklobetonový styl zůstal.

Více o lyžařském areálu Davos-Klosters si přečtěte ZDE

Rozlehlejší než Curych

Protáhlé město, rozlehlejší než Curych (!), sestává ze dvou čtvrtí - Dorf a Platz, ale už dávno srostlých jako siamská dvojčata. Někdejší sanatoria se proměnila v luxusní hotely, přibyly obytné domy (v Davosu přes 12 tisíc obyvatel), obří kongresové centrum a obligátní městská infrastruktura s muzei, galeriemi a obchody. Je to nakonec docela praktické - přinejmenším kvůli nákupu v levných supermarketech.

Lyžařská aglomerace kolem Davosu a Klosters, tedy pět samostatných areálů (Parsenn, Jakobshorn, Madrisa, Rinerhorn a Pischa), bohatě ukojí běžného carvingového náruživce, freestylistu, cestovatele, co neusne klidně, dokud neskalpuje všechny svahy, a mile překvapí i freeridery. Právě o alternativy k ježdění po sjezdovkách se dbá nadstandardně - až tak, že areál Pischa zůstal od roku 2006 ponechán jen jízdě v panenském sněhu. Na všech velkých stanicích lanovek jsou poctivě aktualizované informace o lavinovém nebezpečí, některé prašanové sjezdy jsou značené v terénu, Jakobshorn disponuje i podrobnou mapou sklonu svahů. V každém areálu se udržuje nejméně jeden snowpark.

Mísa na sníh

„Ani minulou zimu nebylo o sníh věru nouze, ale proti tomu, co dokázala letošní zima, nebylo to vůbec nic. Bylo to obludné a bez míry a vnukalo to duši pocit dobrodružnosti a výstřednosti této sféry. Sněžilo den co den, celé noci, lehce, nebo byla chumelenice, ale sněžilo!" Tak představil Davos světu německý spisovatel Thomas Mann, který tak vlastně trochu může za jeho následující zimní rozmach. Za slávu ale Davos vděčí německému exulantu, lékaři Alexandru Spenglerovi, který už o 30 let dříve přilákal do tuberkulózních lázní ročně tisíce hostů, kteří se oddávali tzv. ležené a jiným lázeňským radovánkám.

Lyžařský sport se ještě batolil v plenkách, ale hrdina Mannova románu Kouzelný vrch - a sám autor - se nechal fascinovat touhou svobodnějšího kontaktu s horami zpustošenými sněhem tak, že se lyžemi vybavil (tato vymoženost „mu otvírala nedostupná místa" a „takřka před ní mizely překážky"). Zástupy Angličanů si začínají podávat dveře davoských hotelů a podnikatelé klestí cestu masovému turismu. První zubačka vyjela na Parsenn v roce 1931, o tři roky později se rozjel první vlek (zároveň první v Evropě) a o dvě desetiletí později má Davos dva kompletní lyžařské areály.

Sněhová laboratoř

Davos-Klosters oblast: Graubünden sezona: od 1. 12. do 3. 4. nadmořská výška: od 810 do 2 844 m.n.m. přepravní kapacita: 65 540 osob za hodinu sjezdovky celkem: 257 km, umělý sníh 42 km, ski-route 45 km

O tom, že sněhový krunýř tu skutečně nebývá tenký, svědčí přítomnost vědecké základny pro výzkum sněhu a lavin (SLF). Tehdejší pionýři zkoumali spadlé laviny nebo je pokusně odpalovali a sledovali jejich rychlost a ničivý účinek, aby byli schopni je lépe předvídat, a chránit ohrožená obydlí. Dnes se zde shromažďují nejrůznější statistická data a výsledky pozorování z celého Švýcarska, skladují se vzorky z každého sněžení a sníh se tu k pokusným účelům dokonce i vyrábí. To vše nejen kvůli lavinám, ale třeba i výzkumu možné škodlivosti umělého zasněžování nebo následkům tání alpského permafrostu.

Davos VIP

Davos by se dal označit za hlavní město vědy v Alpách. Na semináře, konference a soustředění se sem pravidelně sjíždějí lékaři, ekonomové a politici, dokonce i vrcholoví sportovci. Kongresmenů je ročně osm procent hostů! Vědecké lékařství zakořenilo už v dobách léčby tuberkulózy, dnes zde sídlí institut pro výzkum astma a alergií. Jednou ročně zasedají vlivné osobnosti na Světovém ekonomickém fóru. Věhlas zaseli také další davoští hosté, dokonce štamgasti - nejznámějším je princ Charles s rodinou, který se rád promenáduje v šedivé kombinéze z 80. let (bydlívá ovšem v Klosters). Rádi zde pobudou členové britského parlamentu, švédský král nebo hvězdy jako Tina Turnerová, Sharon Stoneová či Richard Gere. Přisednout k někomu z nich na sedačku prý tak neobvyklé není.

Pivovar výše než Sněžka

Kousek za hranicemi kosmopolitního střediska není po prominentech ani stopy. Je tu vlastně spíš pusto, horské vesničky tiše dlí v sevřeném údolí. A tu najednou - pivovar. Nejvýše položený v Evropě.

Malá horská víska Monstein je díky němu podle místních držitelem světového rekordu ve spotřebě piva na obyvatele, údajně 800 litrů ročně. Pivo se v nadmořské výšce 1 627 m.n.m. vaří při 91 stupních Celsia a konzumuje nejen v tekutém skupenství, ale i v sušeném hovězím mase anebo jako pivní sýr. Špinavě hnědou koulí je sýr proto, aby se odlišil od běžných sýrů. Fajnšmekři si smlsnou na pivní čokoládě. Při návštěvě tu můžete pít a jíst, co hrdlo ráčí, tak dlouho, dokud dokážete stát u barového stolku. Výdrž obvykle poleví, jakmile si přihnete zwickel - mladé pivo. Monsteinští přišli v 11. století z Wallisu a než začali vařit pivo, živili se letním pastevectvím a později těžbou dřeva a řezbářstvím. Historie i dobrého moku lze nasát v nejstarším dosud stojícím domě z roku 1644 - v hostinci.

Autor píše pro  magazín Snow.  www.snow.cz
Foto: Wikipedia, davos.ch, biervision-monstein.ch