Na berlínském letišti Willyho Brandta pracují desítky lidí. Na rozdíl od běžných vzdušných přístavů však nikdo z nich neodbavuje cestující, nekontroluje pasy ani neprodává občerstvení a suvenýry. Jejich práce spočívá výhradně v údržbě letištní budovy, která po letech průtahů stále není připravena na první pasažéry.
"Neptejte se mě, prosím, kdy se letiště otevře. Tuto otázku přenecháme vedení," říká průvodkyně Petra Neumannová za smíchu skupiny asi 50 lidí, kteří si letiště přišli prohlédnout. "To se pak určitě dozvíte z tisku, ze zpráv," poznamenává. Takových oznámení už ale za poslední léta přišla řada a žádné z nich se nenaplnilo.
Letiště, s jehož stavbou se začalo v roce 2006, se mělo původně otevřít už v říjnu 2011, ale od té doby byl termín už několikrát odložen. Naposledy začátkem roku, kdy zástupci města uvedli, že s otevřením letiště není možné počítat ani letos. Důvodem jsou znovu obavy z nedostatků v protipožární ochraně, související tentokrát se zhruba 1200 automatickými dveřmi.
Místo davů cestujících směřujících na dovolenou či za obchodem tak návštěvník letiště může v odletové hale spatřit stále jen řemeslníky. "Hlavní stavební práce jsou už dávno hotové, teď se dodělávají úpravy," konstatuje Neumannová.
Na první pohled vypadá hlavní letištní hala skutečně připravená k použití. Obrazovky nad elegantními dřevem obkládanými odbavovacími přepážkami už fungují, zapnuté jsou i některé monitory běžně ukazující seznam letů, k použití jsou připravené výtahy a cestu halou ukazují informační tabule. Při bližším pohledu si však návštěvník na mnoha místech všimne čouhajících elektrických kabelů, které řemeslníci právě vyměnili nebo ještě musejí vyměnit.
Vedle řemeslníků je v hale možné potkat už i některé zaměstnance letiště. Ti každý den vytírají podlahu haly, ve které téměř nikdo nechodí, utírají prach na odbavovacích přepážkách, u nichž se nikdo neodbavuje, nebo pouštějí vodu v umyvadlech na toaletách, které nikdo nepoužívá. Vše proto, aby letiště nechátralo.
Podobně surreálně to vypadá i v hotelu naproti hlavní letištní hale. "Teď tam stojí, je hotový a někdo se o něj musí starat. Musí se v něm topit, větrat, pouštět voda, prostě dělat vše, aby to zůstalo provozuschopné," vysvětluje asi padesátiletá průvodkyně.
Provoz letiště, které nefunguje, přitom každý den stojí asi milion eur (27 milionů korun). Zhruba 17 milionů eur měsíčně jsou náklady na údržbu letiště a dalších 13 až 14 milionů eur je ztráta za plánované příjmy z pronájmu prostor na letišti, které zatím chybějí.
Jedním z mála zařízení, která už dnes v rozsáhlém areálu skutečně fungují, je jedno ze čtyř parkovišť pro 2500 osobních aut a lékařská služba. "Je tam všeobecný lékař, chirurg, ortoped, zubař," líčí Neumannová. Doporučuje se u lékařů zapsat, protože mají vzhledem ke stavu letiště relativně málo pacientů a jsou u nich krátké čekací doby na ošetření.
I kdyby se letiště nakonec příští rok podařilo otevřít, všechny problémy tím zmizet nemusejí. Plánovaná kapacita letiště Willyho Brandta je totiž 28 milionů cestujících ročně. Přitom už loni dvojice berlínských letišť Tegel a Schönefeld, které má nové letiště nahradit, odbavila celkem 32 milionů pasažérů. "To se bohužel nedalo vůbec předpokládat," říká Neumannová k době, kdy se letiště plánovalo.
Nové letiště je možné rozšířit tak, aby pojalo až 45 milionů cestujících ročně. O dalších nákladech na stavbu, která se zatím prodražila ze dvou na 6,5 miliardy eur, ale zatím v Německu nikdo nechce ani slyšet.
