Do Krkonoš nemusíte jezdit jen na lyže. Na cestě za sněhem si můžete odpočinout například ve městě, kterým beztak řada návštěvníků hor projíždí. Vždyť leží na křižovatce silnice č. 14, která horské pásmo Krkonoš po celé jeho délce kopíruje, a silnice č. 295, která vás zavede přímo do srdce našeho největšího pohoří - do Špindlerova Mlýna.
Vrchlabí - původně, zřejmě již od konce 13. století, staročesky Werchlab, později i německy Hohenelbe - leží na horním toku Labe. Ostatně i středověcí latinou píšící vzdělanci tuto polohu připomínali, neboť latinsky se Vrchlabí jmenovalo Albipolis, tedy „Labepolis".
Plynul čas i Labe
 Co si nenechat ujít ve Vrchlabí 2. Barokní klášter obutých augustiniánů (Krkonošské muzeum; celoročně, úterý-neděle 8.00-17.00) 3. Roubené domy na náměstí. |
Městečko, které v době třicetileté války proslulo výrobou sečných i palných zbraní, také vlastnil Albrecht z Valdštejna a po něm hraběcí rod Morzinů. Jimi skončila náboženská svoboda, ale postupně se kromě tradičního železářství bohatě rozvinulo i plátenictví, z něhož městečko prosperovalo.
V 19. a 20. století sdílelo Vrchlabí osud většiny sudetských měst. Nový rozvoj v poslední čtvrtině 20. století i dnes přinesla hlavně turistika. Město se mimo jiné stalo také sídlem ředitelství Krkonošského národního parku.
Důlní rada a „kosí zámek"
Nejvyšší horní hejtman Království českého Kryštof Gendorf z Gendorfu byl osobností bezesporu renesanční. Byl samozřejmě i vojevůdcem (a to velmi schopným), ale také diplomatem, obchodníkem a právníkem. Ke koupi Vrchlabí (1533) jej zlákala zejména zdejší železárna, jejíž potenciál dobře odhadl (kutací právo mu zde ale udělil král Ludvík Jagellonský již třináct let před tím).
| Císařská návštěva
|
Příjmy z tohoto obchodu s kosami umožnily Gendorfovi vybudovat ve Vrchlabí skutečně reprezentativní sídlo - jeden z prvních renesančních zámků u nás. Zámek byl postaven ve stylu italského kastelu, tedy jakési renesanční pravoúhlé pevnůstky s rohovými vystupujícími věžemi, které umožňovali boční ostřelování případného útočníka. na místo tradičního středového dvora však byla postavena velká vstupní síň s valenou klenbou s lunetami. Součástí opevnění byl i dvanáct metrů široký vodní příkop. Po pestrém a bohatém životě zemřel zde na svém zámku 5. srpna 1563.
V roce 1820 byl zámek zbaven příkopu a valů a uvnitř byl přestavěn. Na místě původních tří pater vznikla patra dvě. Nový vstupní portál s balkonem, stejně jako celá přestavba byla dílem prvního architekta Národního divadla Josefa Schulze.
Vrchlabský zámek, obklopený krajinářským parkem, je dodnes dominantou města. Dnes je sídlem městského úřadu, ale jeho vstupní hala je veřejnosti přístupná. kromě pěkných intarzovaných dveří jsou zde k vidění například i obrazy posledních krkonošských medvědů, ulovených v letech 1665, 1693, 1701 a 1726.
Foto: Vladislav Dudák (též archiv), Profimedia, muzeum.krnap.php
