Přibyslav. Již název tohoto města vyvolává představu dávné, pradávné historie. Leží asi 12 kilometrů jihovýchodně od Havlíčkova Brodu, protéká jím Sázava a vede jím železniční trať do Brna. Turisté obvykle vystoupí až o 15 kilometrů dál ve Žďáru nad Sázavou. Santini tam láká... Ale i starobylá Přibyslav stojí za zastávku.
Stříbro a Žižkův osud
Město bylo založeno uprostřed sázavských hvozdů v polovině 13. století. Králem Václavem I. mu byla udělena soudní pravomoc a zdejší osadníci - kovkopové těžící galenit s vysokým obsahem stříbra - řešili své spory podle horního práva. Nad tím vším se tyčil na skalnatém ostrohu (v místech dnes příznačně zvaných Na Vyšehradě) dnes již zaniklý hrad.
Dolování učinily přítrž husitské války a ani pozdější pokusy o jeho obnovu nebyly příliš úspěšné. S husitskými válkami pojí město ještě jedna událost. Nedaleko od něj, v místě zvaném tehdy Schönfeld, dnes Žižkovo Pole, zemřel dne 11. října Jan Žižka z Trocnova. Táhl tehdy zdejším krajem proti moravské katolické šlechtě. Husité tehdy Přibyslav dobyli a ta se stala až do konce husitských válek jejich vojenskou oporou. Hrad i zdejší klášter tehdy zanikly.
Zámek se ohně nemusí bát
Války, požáry a mor - tedy největší metly středověkých i raně novověkých měst, se Přibyslavi nevyhnuly. Nejhorší z požárů postihl město v roce 1767.
Ohně se doufejme nemusí již bát zdejší zámek - původně renesanční, klasicistně přestavěný a rozšířený. Vznikl v 60. letech 16. století na místě hospodářského dvora, který kdysi patřil ke zdejšímu hradu. A dnes se v něm nachází Hasičské muzeum a Centrum hasičského hnutí.
Pramen zdraví z Posázaví
To je klasický slogan zdejšího mlékárenského závodu Pribina. Ne, že by to byl jediný průmyslový podnik ve městě, ale jistě ten nejznámější. Již v roce 1923 zde bylo založeno Mlékárenské a pastevní družstvo, jehož nástupcem je dnes podnik PRIBINA, s. r. o. Jeho nejproslulejší výrobek - tvarohovo-smetanový krém Pribináček - spatřil světlo světa poprvé v roce 1954. Na jeho jinak pojmenovaných předchůdcích (Eva a Bivoj) si ale děti pochutnávaly již od roku 1947. Tyto krémy byly vyvinuty na základě požadavku poskytnout co nejkvalitnější výživu dětem, jejichž zdraví bylo nalomeno chudými válečnými i poválečnými roky. A mimochodem, hermelín, čili „král sýrů" (na bázi francouzského sýru camembert), vznikl rovněž zde, a to již v roce 1924.
Památky
Město si zčásti zachovalo původní středověkou urbanistickou strukturu, a je proto dobře, že zde byla v roce 1990 vyhlášena městská památková zóna. Jako podle majáku se můžeme v historickém centru orientovat podle vysoké temné samostatně stojící pozdně gotické zvonice (a současně i brány) u kostela sv. Jana Křtitele. Kostel sám však již není gotický, protože byl v době baroka nahrazen půvabnou novostavbou. I sousední pozdně barokní fara nepostrádá půvabu.
V centru města se nachází několik pozoruhodných měšťanských domů - i ty stojí za prohlédnutí.
Když do Přibyslavi, tak s Ottovým slovníkem
To ale nikdo nemůže myslet vážně. Špatně by se s ním cestovalo. S Přibyslaví je však náš největší naučný slovník spojen pupeční šňůrou. Jeho nakladatel Jan Otto (narozen 8. listopadu 1841) je totiž zdejším rodákem.
Tři tipy, kam v Přibyslavi a okolí
1. Historické centrum města s kostelem, zvonicí a měšťanskými domy.
2. Zámek s Muzeem hasičské techniky (www.chh.cz).
3. U nedalekého Ronova nad Sázavou zříceniny hradu Ronov, mezi Přibyslaví a Žižkovým Polem Žižkova mohyla.
Foto: Vladislav Dudák, www.pribyslav.cz (hasičské muzeum)
