Dva roky prázdnin

Dokončí vysokou školu nebo odmaturují,
a než se pustí do opravdového života, vysypou prasátko a na pár měsíců až let vyrazí do světa. Cestování s batohem čili na budget čili za levno je něco, co na západ od Aše aspoň jednou v životě podnikl každý druhý. V poslední době se zdá, že backpacking úspěšně zdolal i české hranice. Stále víc mladých Čechů si totiž umí spočítat, že měsíc v Kambodži je může stát tolik co týden s plnou penzí v Harrachově. Nebo míň.

Backpacking opravdu vybočuje z tradičního rejstříku tuzemských dovolenkových aktivit, tedy z koloběhu v létě k moři – v zimě na lyže – o víkendech na chatu. Není to jenom tím, že i když je tak levný, je docela drahý. Ačkoli ceny letenek padají před očima a i dálkové lety se dají sehnat za babku (pokud za babku zaplatíte letištní poplatky), je let do Peru přece jen investice jiného kalibru než sobotní výlet k babičce do Pelhřimova.

Když pomineme finance, je tu podstatnější rozdíl. Cesta s batohem po vlastní ose totiž není žádná dovolená z katalogu, ze kterého, pokud to holt letos bude průšvih, příští léto vybereme jinou pláž. Je to životní zážitek, tím spíš, když se jede na víc než na pár týdnů. A lidí, kteří během jedné cesty položí nohu aspoň na čtyři kontinenty, rozhodně už není jako šafránu.

Má drahá laciná exotika

Cestovat na budget se dá všude na světě, jenom je třeba počítat s tím, že není rozpočet jako rozpočet. Suma, která v Laosu stačí na týden ve vlastním pokoji s příslušenstvím, vám v Londýně zaplatí jednu noc v noclehárně, a to nemluvíme o nákladech na jídlo, dopravu a kulturu. Do cen alkoholu se radši vůbec nebudu pouštět.

A protože mladí backpackeři mají hluboko do kapsy a sny veliké, jezdí tam, kde je levně a kde najdou exotiku. Jižní a Střední Amerika a jihovýchodní a východní Asie jsou největšími hity s tím, že počet backpackerů se jimi přelívá v závislosti na bezpečnostní situaci a ceně amerického dolaru. Dolaru se totiž turistické oblasti z nějakého nevysvětlitelného důvodu pořád drží zuby nehty, a když dolar klesá, nálada mladých turistů stoupá. Tedy těch, co si hotovost přivezli v eurech.

Adidas se čtyřmi pruhy

Nakonec vzkaz pro všechny, které cestování s báglem na hřbetě láká. Jestli chcete vážně jet, jeďte co nejrychleji. Rozvojové země se mění přímo zběsile a už to není rozvoj, ale regrese. Z třetího světa se nestane žádný druhý Západ, ale vadná a bizarní kopie Západu, a to se stejnou jistotou, s jakou čínský dělník ve fabrice na padělky nikdy neušije pravou adidasku. A než Adidas se čtyřmi pruhy, to je snad vážně lepší jet do toho Harrachova.

Autor: Tereza Šimůnková

Foto: archiv