Jak vyrobit dřeváky? Volary oživí slavnosti dřeva

Za vůní pryskyřice, rekordmanským kláním i přátelskou atmosférou se mohou návštěvníci o víkendu vydat na Šumavu na Volarské slavnosti dřeva. Obdivovat tam budou na pět desítek řemeslníků při tesání trámů, výrobě dřeváků, figurek či dřevěných soch. V sobotu je na programu tradiční soutěž O putovní dřevák, v neděli jsou zváni nadšenci k překonání dřevákového rekordu z roku 2003, láká starostka Volar Martina Pospíšilová. 

"Volarskými slavnostmi dřeva připomínáme návštěvníkům, kteří se k nám sjíždějí z celé republiky, z Německa i z Rakouska, dávnou historii města, a to hlavně práci se dřevem. Každoročně tu několik desítek řemeslníků předvádí stará a některá již téměř zapomenutá řemesla," uvedla. 

Lidový trh a předvádění řemesel začnou na volarském Náměstí v sobotu od 9.00. Mezi divadly a koncerty mohou zájemci sledovat třeba mistra světa ve hře na pilu Petra Dopitu či nově dřevorubeckou soutěž. Ve 14.00 vypukne tradiční mezinárodní soutěž O putovní dřevák. Ve čtyř disciplinách se v ní s Volarskými utkají čtyřčlenná družstva z partnerských měst z Rakouska a Německa. Ta budou opět řezat na čas kmeny, přenášet pyramidu z polen či šplhat na čtyřmetrový oloupaný kmen. Bohatý sobotní program s přijetím nové insignie města ukončí veselice a o půlnoci ohňostroj. 

V neděli městské slavnosti začínají mší a opět od 9.00 mohou zájemci sledovat mistry dřevařských řemesel. V 10.00 začíná registrace příznivců o překonání rekordu v počtu účastníků slavností v dřevěné obuvi. "Poprvé se o něj pokusili nadšenci v roce 1998 a naposledy se ho podařilo překonat před sedmi lety, kdy rozhodčí agentury Dobrý den napočítali 242 lidí v dřevácích a jednoho psa," upozornila starostka. V 10.30 se účastníci vydají v dřevácích na průvod a pěkně si při něm zaklapou. 

První písemná zmínka o Volarech je z roku 1359. Založeny byly při kolonizaci Šumavy. Obyvateli nově vzniklých sídel byli tehdy převážně Němci z Bavorska. Největší slávu Volary zažily za fungování Zlaté stezky, kdy byly největším soumarským sídlištěm na české straně prachatické větve této obchodní cesty. Po staletí byly typické roubenými staveními alpského stylu, do současnosti se jich zachovalo jen několik. V jednom z nich mohou lidé navštívit místní muzeum.

Foto: archiv Týdne