Kolem stovky exponátů, které se vztahují k Ještědu - české stavbě uplynulého století, vystaví od pátku v Severočeském muzeu v Liberci. Bude mezi nimi i originál diplomu Perretovy ceny, kterou dostal architekt Karel Hubáček za hyperboloid slučující funkci vysílače, hotelu a restaurace. V pražské Galerii Jaroslava Fragnera zároveň začíná výstava zajímavých urbanistických návrhů a řešení z řady evropských měst.
"Myslím, že to je nejzajímavější a nejcennější exponát na výstavě. O ceně se ví, hovoří, ale málokdo ji viděl fyzicky," uvedl ředitel muzea a kurátor výstavy Jiří Křížek. Doufá v to, že z ceny nebudou návštěvníci zklamáni. "Není to zlatem se blyštící diplom, ale je podobně jako architektura Karla Hubáčka věcně stručný," řekl. U diplomu je i telegram, který v roce 1969 zaslal prezident Mezinárodní unie architektů, informující o vítězství Hubáčka.
Výstava v muzeu je spojená se dvěma výročími, 50 lety od vypsání architektonické soutěže na novou podobu hotelu s vysílačem po vyhoření předchozí chaty a 40 lety od otevření 94 metrů vysokého hyperboloidu. "Výstavu jsme koncipovali jako pomyslný labyrint mezi 11 tehdejšími návrhy na podobu Ještědu," zmínil ředitel. Při příchodu do velkého sálu muzea návštěvníci spatří jedenáct obřích panelů, na každém z nich je jeden z návrhů. Z druhé strany panelů jsou dobové fotografie interiérů Ještědu po jeho otevření v září 1973 a exponáty, které se ke snímku vztahují. "Skutečný předmět může návštěvník konfrontovat s fotografií," konstatoval Křížek.
Příprava výstavy trvala přes rok, předměty spojené s Ještědem získalo muzeum díky vstřícnosti lidí. Přinesli například soubor původní keramiky a skla, které pro Ještěd navrhl sklář a výtvarník Karel Wünsch, kuchyňské nádobí a dobový jídelní lístek. Vstřícný k muzeu byl i současný vlastník Ještědu České radiokomunikace. "Získali jsme od nich podstatnou část původního vybavení, které už bylo vyřazené. Nečekala ho zřejmě zářná budoucnost, pro nás je ale ohromný úspěch mít takovou kolekci," uvedl Křížek. Podle něj mají nyní asi 300 předmětů, které se vztahují k Ještědu. Vystavit jich mohli kvůli nedostatku místa jen asi třetinu.
Ještěd je od roku 2006 národní kulturní památkou. Odborníky i laiky dodnes upoutává způsob, jakým budova dotváří siluetu 1012 metrů vysoké hory. Na výstavě trvající do září si ale lidé budou moci navrhnout vlastní podobu vrcholu hory. "Jsem zvědavý, jak kdo bude odvážný, kdo do vyretušované fotografie nakreslí originální návrh, který se bude výrazně odlišovat. Osobně si ale myslím, že jsme natolik ovlivněni Karlem Hubáčkem, že tam určitá podoba u většiny bude," dodal Křížek
Oživení měst
Pro fanoušky architektury je také určena nová výstava s názvem Evropská cena za městský veřejný prostor v Galerii Jaroslava Fragnera na Betlémském náměstí v Praze. Návrhy, které se o cenu ucházely, můžete v galerii shlédnout až do 1. září.
Cena byla založena s cílem zdůraznit význam architektury a urbanistického plánování při vytváření přístupnějších a demokratičtějších měst. V současnosti představuje jediné evropské ocenění, které hledá, hájí a podporuje veřejná městská prostranství, která mohou oživit kolektivní život města. Vznikla z iniciativy Centre for Contemporary Culture of Barcelona, které spolupracuje s organizacemi z Paříže, Londýna Vídně, Helsinek či Rotterdamu.
Galerie vznikla během rekonstrukce Betlémské kaple Jaroslavem Fragnerem v 50. letech v přilehlém kolejním domě. Specializuje se na výstavy architektury a užitého umění.
