Zatímco si palčivé sluneční paprsky pohrávají v korunách prastarých platanů, malá plavidla pomalu bafají ukryta pod zeleným příkrovem aleje, kterou zde spolu s piniemi a cypřiši vysázeli dělníci před 300 lety při stavbě Královského kanálu. Kromě majestátných stromů zpříjemňují poutníkům plavbu také malebné domky lemující vodní cestu. Některé z nich jako by vypadly z Cézannových obrazů: zažloutlé, ze zvětralého přírodního kamene, s pevně uzavřenými okenicemi a se střechami z růžových tašek vybledlých působením prudkého slunce. A ty domky strážců zdymadel – neviděli jsme je někde na obrazech van Gogha?
Kraj Midi dal jméno i kanálu: Canal du Midi. Jeho autor, bohatý výběrčí solných daní Pierre-Paul Riquet, přesvědčil roku 1662 ministra Colberta a s ním i Ludvíka XIV., aby se pustili do stavby velkolepé vodní cesty, jež by propojila Atlantik se Středozemním mořem. Velkolepý plán, který toužili realizovat už staří Římané, se dočkal svého naplnění v letech 1667 až 1681. Vodní cestu vedoucí od řeky Garonny v Toulouse až po Séte na jezeře Thau kutalo dlouhých čtrnáct let na dvanáct tisíc lidí. Trasa měřící bezmála 240 kilometrů místy překonává výškový rozdíl 190 metrů a nachází se na ní přes 60 zdymadel. Není divu, že se Riquet při uskutečňování svého snu finančně i zdravotně naprosto zruinoval. Zemřel v 77 letech, pouhých šest měsíců před dokončením svého životního díla. "Canal Royal de Languedoc", jak se kanálu tehdy říkalo, po svém dokončení nejenže zkrátil 1800 námořních mil dlouhou okliku kolem Iberského poloostrova na pouhých
Hospodářství na jihu Francie přinesla obchodní cesta ohromný rozkvět. Pro dopravu vína, obilí, stavebnin a posléze pohonných hmot byla nejefektivnější a svého času také jedinou transportní možností. Vše se změnilo až roku 1857, kdy zátěž kanálu začala přebírat železnice Bordeaux - Séte. O plavbě v dnešním slova smyslu však tehdy nemohlo být ani řeči. Lodě se podobaly spíš širokým, břichatým vodním kočárům, které táhla koňská spřežení po břehu. Nebohá zvířata si mohla oddechnout teprve roku 1930, kdy je nahradily motorové lodě.
Dnes, v době dálnic, využívají zkratku přes kanály hlavně jachtaři; klasické nákladní čluny jsou tu už spíše raritou. Hospodářský přínos totiž plyne především z plavby hausbótů, luxusních lodí určených k dovolené.
Památník raně industriální architektury Eliptické plavební komory, úzké, klenuté mosty, stejně jako střízlivý a jednotný stavební styl skladišť, špejcharů, koníren, dvorců náležících strážcům zdymadel, jsou jedinečnými památkami: dokonce i kapli můžete spatřit na
U Malpasu mizí vodní cesta v hoře: podzemní úsek v pískovci je
V Canal du Midi je vepsán kus historie. Od růžověrudého města Toulouse, směrem ke Středozemnímu moři cesta šplhá zelenou alejí zvolna krajem Lauragais (na úseku dlouhém asi
Bez vodáckých zkušeností i navigaceAť už se rozhodnete pro túru - trvají většinou od soboty do soboty - směrem ke Středozemnímu moři nebo naopak vstříc Atlantiku, je třeba vrátit se zpět do výchozího přístavu. Kanál sám neklade žádné vysoké nároky – obejdete se tu bez vodáckých dovedností i bez navigace. Plavba na penišetech, jak se jednomu druhu luxusních jachet říká, nevyžaduje žádné řidičské oprávnění. Motor malé loďky klidně a zvolna, téměř bezhlučně projíždí oblouky kanálu typickou jihofrancouzskou krajinou, stejně lenivou jako motor sám. Klid je tu dokonce předepsán: tlačit se nebo pospíchat je na kanále zakázáno. Ostatně není kam. Plavební komory zdymadel jsou stejně od 19 do 7 hodin zavřeny. To samé platí o polední hodinové pauze, kterou strážci na zdymadle důsledně dodržují.
Na kole do gastronomického rájePo cestě není třeba trpět hlady, ani když dojdou zásoby jídla. Na zdymadle se dá koupit víno a něco k snědku, když nic jiného, najde se tu aspoň sýr. Při troše štěstí si přímo z vody vylovíte rybu k večeři; kromě toho je podél kanálu spousta prostých hospůdek. A ještě něco: Nezapomeňte na kolo! Je ho tu třeba. Zvláště když si ráno chcete od pekaře dovézt čerstvé croissants, rohlíky nebo bagetku; čerstvou zeleninu z trhu, paštiku či jinou pochoutku. Kola jsou tu také osvědčeným prostředkem proti jednotvárnosti: přímo během plavby na stezce podél kanálu. Lenivý člun máte stále na dohled.
Foto: archiv