Kaňony a skalní věže
16.10.2006 00:00
Cestovat po Slovensku má své výhody. Nemáte tu potíže s jazykovou bariérou, ceny jsou přiměřené i z hlediska průměrné české peněženky, a navíc se jedná o zemi velice krásnou. Přitom za zajímavými místy netřeba cestovat až do oblasti Tater, jak je mnohdy obvyklé. Oblastí, která je poněkud stranou hlavního turistického zájmu a zároveň nedaleko české hranice, je severozápadní Slovensko.
Pokud chcete navštívit hory, kterým nechybí krása ani slovenská romantika, zavítejte do oblasti kolem Považské Bystrice. Toto město je příjemným východiskem pro výlety do Strážovských vrchů, Suľovských vrchů či Javorníků.
Po červené stezce
Strážovské vrchy jsou krajem vápencových skal. Přesvědčit se o tom můžete třeba během působivého výletu do nádherného vápencového kaňonu Manínska tiesňava, ležícího šest kilometrů za Považskou Bystricí mezi Velkým (891 m n. m.) a Malým Manínem (812 m n. m.). Romantickým kaňonem Manínského potoka prochází červená turistická značka. Najít zde lze řadu druhů alpínské květeny i chráněné živočichy - ostatně Manínska tiesňava je od roku 1967 státní přírodní rezervací. Z nedaleké obce Záskalie je možné vyrazit po žluté značce na Velký Manín a za obcí vás pak čeká Kostolecká tiesňava s údajně největším skalním převisem.
Červená značka prochází také obcí Vrchteplá s památníkem Slovenského národního povstání a pokračuje do Súľova. Odtud vede stezka až do centrální části Súľovských skal, které jsou od roku 1931 státní přírodní rezervací s vápencovou horskou flórou a faunou. Zdejší cesta je doprovázena panely naučné stezky, vedoucí mezi útvary třetihorních slepenců, tvořících skalní věže, stěny, převisy, rokle a skalní okna.
Po zelených značkách pak můžete dojít serpentinami a prudce stoupající úžlabinou až ke zřícenině Súľovského hradu, vybudovaného v 15. století na ochranu obchodních cest. V roce 1550 jej však poničil požár a smrtelnou ránu dostal v roce 1763 při zemětřesení. Od těch dob je již v troskách. Kdo sem však vystoupá, bude odměněn krásným rozhledem do dalekého okolí. Posledním obdivuhodným skalním útvarem stezky je Gotická brána, od které se lesem dojde do Tiesňav - k výchozímu bodu naučné stezky při červené značce. Tento okruh však není jediný. Těžší a nebezpečnější je trasa vedoucí od Tiesňav po žluté značce s možností odbočení k jeskyni Šarkania diera (kde byly nalezeny předměty z mladší doby kamenné) přes Obrovskou bránu na vrchol Roháče a zpět kolem 15 metrů vysokého Hlbockého vodopádu.
Výhled z Kľaku
Jiným zajímavým výletem pro náročné turisty je výstup na strmý kopec s vrcholovým skaliskem -Kľak. Cesta autem povede z Považské Bystrice přes Rajeckou Lesnou, kde je vhodné neopomenout navštívit největší slovenský betlém. Vznik obce Rajecká Lesná (do roku 1948 s názvem Frivald) není sice přesně znám, ale již ve 13. století zde vznikl kostel. Někdy v 15. století byl obohacen o sošku Panny Marie, která dala později kostelu charakter poutního chrámu Narození Panny Marie. V roce 2002 byl slavnostně vyhlášen bazilikou minor.
Betlém je vybaven pohyblivými dřevěnými figurkami, znázorňujícími činnosti prostých lidí - to vše na pozadí bratislavského, bojnického, zvolenského a dalších slovenských hradů a zámků. Autorem díla, celého vyřezaného ze dřeva, je mistr Jozef Pekar. Pro návštěvníky byl betlém zprovozněn po 15leté práci v roce 1995. V patře budovy je umístěna zajímavá galerie děl slovenských řezbářů. To však není vše. O tři sta metrů dále byla v roce 1920-1921 vybudována velmi pěkná křížová cesta - Frivaldská kalvárie. Končí nahoře u kaple Nanebevzetí Panny Marie a Ježíše.
Výchozí bod turistické stezky na vrchol Kľaku je ve Fačkově, obci v nadmořské výšce 356 metrů a vzdálené od Rajecké Lesné čtyři kilometry. Zde začíná výstup na vrchol ve výšce 1351 m n. m., odkud je nádherný výhled do dálky -až k tatranským velikánům.
Jinou cestou za přírodními zajímavostmi může být návštěva Fačkovských vodopádů. Jediným úskalím této stezky je, že není celá turisticky značena, a tak není vyloučeno, že budete poněkud bloudit. Kromě toho trasa není průchodná v deštivém období nebo při těžbě dřeva, kdy je životu krajně nebezpečná.
* * *
TURISTICKÉ INFORMACE
Poplatky za dálnice a vybrané silniční úseky se vybírají formou nálepek, kterými se označují vozidla obdobně jako v ČR. Nálepky je možné zakoupit na hraničních přechodech, na větších poštách, u čerpacích stanic i v ČR a platí až jeden rok.
Roční dálniční nálepka pro motorová vozidla s celkovou hmotností do 3,5 t včetně přípojného vozidla vyjde na 1100 Sk, měsíční na 300 Sk a týdenní na 150 Sk. Více informací můžete získat na www.ndsas.sk.
Nejvyšší povolená rychlost pro osobní automobily v obcích na Slovensku je 60 km/h, mimo obce 90 km/h a na dálnicích 130 km/h. Během jízdy není povoleno používat v automobilu neupevněný mobilní telefon.
Pomoc motoristům v nouzi zabezpečuje na území Slovenské republiky Národní automotoklub SR (NAMK), kterému se lze dovolat na telefonní čísla 18 123 nebo 18 154. Tato telefonní čísla jsou dostupná ze všech sítí, občané ČR vytáčejí ještě předvolbu 00 421. Pomoc zabezpečuje NAMK 24 hodin denně. Další informace je možné získat na www.namk.sk.
Cena benzinu na Slovensku je stejná nebo, po přepočtu na Kč, mírně nižší než u nás. Aktuální ceny benzinu a jejich vývoj na Slovensku naleznete na stránce http://openiazoch.zoznam.sk/zivot/makro/benzin.asp.
Stopování je povoleno s výjimkou dálnic a dvouproudých silnic. Na stopaře se nevztahuje pojištění řidiče.
Foto: Archiv
Autor: Miroslav Urbánek
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.