Kolem světa na paludě vzducholodě

Alternativní a zároveň ekologický způsob cestování? Třeba vzducholodě a horkovzdušné balony. Dobrodružné výpravy za památkami chce propagovat Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) spolu s americkou nevládní organizací World Air League.

Chtějí tak omezit znečištění životního prostředí, které ohrožuje světové kulturní a přírodní památky. Vyvrcholením této spolupráce bude v roce 2010 vzdušný závod kolem světa (World Sky Race) dlouhý přibližně 48 000 kilometrů. Balony a vzducholodě budou při něm zastavovat u významných památek zapsaných v seznamu světového dědictví UNESCO.

Startovat se má v Greenwichi u Londýna a přes Berlín a římské Koloseum směřovat dál kolem egyptských pyramid a indického mauzolea Tádžmahal. V zatím stále jen navrhované cestě chybí Česko. Mezi dalšími neopominutelnými místy bude hora Fudži v Japonsku, havajská sopka Kilauea, sanfranciský most Golden Gate (Zlatá brána), vesmírné středisko v Houstonu nebo Socha svobody v New Yorku.  

Cílem akce je podpořit výzkum a rozvoj vzdušné dopravy, přičemž závod má dokázat ohromný potenciál létajících objektů "lehčích než vzduch". Ve srovnání s proudovým letadly mají balony a vzducholodě o 89 procent nižší spotřebu pohonných hmot, což by znamenalo velké snížení emisí do vzduchu. V porovnání se silniční dopravou jsou emise nižší o 75 procent.  

Ekologicky i finančně úsporných vzdušných prostředků se dá využít i k obsluze izolovaných destinací místo nutnosti budování velkých dopravních infrastruktur. 

Nenáročné cestování

Závod má také ukázat nenáročnost balonů a vzducholodí, co do potřeby jejich ukotvení a odbavování pasažérů či převáženého nákladu. Všeobecně nepotřebují plochu o mnoho větší než fotbalové hřiště, což má být další argument ve srovnání s místem, které zabírá průměrné letiště.

Na co ovšem UNESCO a World Air League nepoukazují, je pomalost propagovaných prostředků. Zatímco se jich stále úspěšněji využívá k výletní turistice do velmi krátkých vzdáleností, v rychlosti přesunu a spolehlivosti však v dosavadní stoleté historii stále pokulhávají.

Foto: Profimedia