Kometou do hlavy
Konec světa je tady! Hvězdárna nabízí překvapivé zážitky

Srážku Země s jádrem komety, výbuch supernovy či rozpínání Slunce si mohou nově prožít návštěvníci Štefánikovy hvězdárny na pražském Petříně. Pracovníci planetária pro ně naplánovali tři nejpravděpodobnější scénáře konce světa, které budou moci sledovat průzory ze speciálního krytu. Zájemci o dění na obloze získali minulý měsíc také možnost opět navštívit astronomickou věž pražského Klementina.

Autoři multimediálního představení v petřínské hvězdárně si podle svých slov téma vybrali zejména proto, že se o letošku často hovoří jako o roku konce světa. Souvisí to s tím, že 21. prosince 2012 končí jedno období mayského kalendáře. Pracovníci Štefánikovy hvězdárny tak chtěli ukázat, jaká skutečná "smrtelná nebezpečí" by Zemi mohla v budoucnosti čekat.

"Chceme dát lidem příležitost si konec světa řádně vychutnat," prohlásil vedoucí hvězdárny Jakub Rozehnal.. Autor představení Martin Fuchs dodal, že použil pravděpodobně poprvé pro vzdělávací účely takzvaný videomapping. Jde o promítání 3D audiovizuálních animací na reálné objekty. Pro ještě skutečnější prožitek pak přidal další efekty, například tepelnou vlnu.

První z možných alternativ, jak bude Země v budoucnu zničena, je podle představení srážka Země s jádrem komety o průměru 20 kilometrů. Podle autorů by lidé těleso odhalili zhruba rok předtím ve chvíli, kdy by bylo od Země vzdáleno 750 milionů kilometrů. Na jeho zničení by však bylo potřeba takové síly, jakou by mělo zhruba 150 tisíc jaderných bomb svržených na Hirošimu.

Nejsilnější zemětřesení v historii

Dopad jádra podle pracovníků hvězdárny vyvolá nejsilnější zemětřesení, jaké zde kdy bylo. Nad místem srážky se vytvoří obrovská ohnivá koule, která zapálí objekty v okruhu tisíc kilometrů. Bude se také šířit obrovská tlaková vlna a vytvoří se velký přetlak. Katastrofu prý nepřežije 80 procent všech živých forem. Pravděpodobnost události je jednou za 700 milionů let.

Ke konci světa může dojít podle autorů také tak, že ve vzdálenosti 20 světelných let od Země vybuchne supernova vzniklá z hvězdy středně těžké hmotnosti. Elektrické proudy budou následně způsobovat výpadky satelitů a navigačních systémů. Záření postupně poškodí ozonovou vrstvu a bude způsobovat rakovinné bujení a mutace.

Třetí možností zániku planety je v daleké budoucnosti rostoucí výkon Slunce. Přibližně za 2,5 miliardy let stoupne podle představení teplota Země natolik, že se z povrchu zcela vypaří voda. Zanikne tak veškerý život. Lidé už se proto nedožijí dne, kdy teplota na planetě dosáhne 2000 stupňů a povrch se promění v oceán žhavého magmatu.

Historie na dosah

Astronomická věž pražského Klementina, která nabízí výhled na Prahu z padesátimetrové výšky i několik nových expozic, byla zpřístupněna po třech letech. Historie věže sahá až do roku 1722, nyní je v ní také malá výstava dobových astronomických, geofyzikálních a meteorologických přístrojů z 19. století.

Původně měla tato dominanta Klementina sloužila jen k vyhlídkám, ale od poloviny 18. století ji pro svá měření a bádání využívali matematici, astronomové a meteorologové. Proto se jí ve své době říkalo také "matematická věž". Učenci z ochozů měřili venkovní teploty, atmosférický tlak a dešťové srážky. V dávné minulosti se ve druhém patře věže také určoval přesný čas, kdy nastává pravé poledne, a to pomocí strun a drobného otvoru ve zdi. Po první světové válce byla klementinská věž několik let jedinou observatoří Státní československé hvězdárny.

Věž sahá do výšky 52 metrů a na její vydlážděný kruhový ochoz se zájemci dostanou až po vystoupání celkem 172 schodů. Na samotném vrcholu věže je socha Atlanta, držícího na ramenou nebeskou sféru, pocházející pravděpodobně z dílny barokního sochařského mistra Matyáše Brauna. Na zdech věže byly původně umístěny několikery sluneční hodiny, ale dochovaly se jen jedny.