Raisovi Zapadlí vlastenci. Kniha, jejíž název si všichni pamatují ze záludných školních diktátů, ale do ruky ji dnes vezme jen málokdo. Na výlet do Pasek nad Jizerou a dalších vesniček ležících na pomezí Jizerských hor a Krkonoš by si ale turisté tenhle Raisův román určitě přibalit měli.
Vesničku Pozdětín, v níž se odehrává děj Zapadlých vlastenců, byste tady pod horami hledali marně. Tohle jméno si totiž spisovatel vymyslel a schoval pod ním do své knihy Paseky nad Jizerou - místo, které ho k napsání románu o venkovských učitelích a muzikantech inspirovalo.
Přesněji řečeno, neinspirovaly ho Paseky jako takové, ale zápisky místního písmáka, pomocného učitele a houslaře Věnceslava Metelky, které se mu náhodou dostaly do rukou. A stejně tak jako překřtil Paseky na Pozdětín, vymyslel Rais v románu nové jméno i pro Metelku. Zapadlý vlastenec se v knize objevuje pod jménem Václav Čížek.
Dva pomníky Věnceslava Metelky
Výpravu po stopách Věnceslava Metelky alias Václava Čížka ale nezačneme v Pasekách nad Jizerou, nýbrž v sousedních Sklenařicích, kde se tento vesnický všeuměl v roce 1807 narodil. Metelkův rodný domek sice musíte mezi ostatními chalupami chvíli hledat, ale jeho návštěva stojí za to. Na roubené chalupě visí pamětní deska a přímo u cesty stojí i Metelkova busta na kamenném podstavci.
Oba pomníky vytvořil současný majitel chalupy Jaroslav Skopec, který je na jejího nejslavnějšího obyvatele patřičně hrdý. A aby ne. Metelka byl velmi talentovaným hudebníkem, který si už od svých deseti let vydělával hraním po vesnických tancovačkách a s kapelou se podíval dokonce až do Uher. Po svém posledním návratu z cest se přesunul do Náchoda, kde se učil truhlářem a také nástrojářem. A právě výroba hudebních nástrojů Metelku proslavila. Je považován za zakladatele takzvané „Krkonošské houslařské školy" a v Náchodě se dnes na jeho počest koná mezinárodní houslařský festival.
Ze školy do „kasáren"
Do Pasek nad Jizerou se Metelka přestěhoval až v roce 1831, když tu nastoupil jako učitelský pomocník. O tehdejší nízké prestiži této práce svědčí například fakt, že si mladík musel stále přivydělávat hudbou a vypomáhat mu museli také jeho rodiče. „Jak živit ženu, když sám sotva se živím a groše žádostiv jsem," posteskl si Metelka ve svých deníkových zápiscích. Přesto tu vydržel učit dlouhých sedmnáct let. Starou školu, v níž coby pomocný učitel původně nejen pracoval, ale i bydlel, najdete ve spodní části Pasek, které se říká Makov. Kousek odtud stojí i roubená chalupa zvaná „V Kasárnách", ve které se Metelka usadil po svatbě a žil tu až do své smrti v roce 1867.
Muzeum plné houslí
Z Makova šplhají pasecké stráně až k baroknímu kostelíku svatého Václava, u nějž najdete Metelkův hrob s bustou od sochaře Vladimíra Preclíka. Za hřbitovní zdí se otevírají nádherné výhledy na hřebeny Krkonoš, které okouzlily i historika umění V. V. Štecha, jenž tohle místo poeticky nazval „hřbitovem s nejkrásnějším výhledem". Hned vedle kostela stojí bývalá fara, ve které od roku 1958 funguje Památník zapadlých vlastenců, jehož srdcem je dnes unikátní sbírka hudebních nástrojů z dílen prvních paseckých houslařů i současných mistrů ze slavných rodů Pilařů nebo Špidlenů. A jak už název muzea napovídá, ani tady si od Metelky, Raise a Zapadlých vlastenců příliš neodpočinete.
Foto: autor
