Litevská Hora křížů
03.07.2006 00:00
Litva není zemí zaslíbenou pro milovníky kopcovité či hornaté krajiny. Nejvyšší vrchol Juozapines na východě země dosahuje pouhých 300 metrů. Přitom jedním z největších turistických lákadel v Litvě je místo, které má označení hora přímo ve svém názvu: Kryžiu Kalnas - Hora křížů.
Labyrint na pahorku
Kryžiu Kalnas leží přibližně deset kilometrů severně od města Šiauliai. Během cesty není možné zabloudit. Křížová hora leží několik set metrů od hlavního silničního tahu na lotyšskou Rigu a přístupová cesta je dobře značená. Místo tvoří dvouhrbý vršek, který připomíná hřbet pouštních velbloudů. Je posetý stovkami tisíc křížů všeho druhu.
Při procházce v labyrintu narazíme na monstrózní zdobené kříže, jež střídají desítky malých dřevěných krucifixů na drátku nebo provázku. Hlavním výrobním materiálem pro zdejší křesťanské symboly je dřevo. Litevci jsou silně věřícím národem, proto se zámožnější část obyvatel země neohlíží na peníze a do duchovní přítomnosti na Hoře křížů investuje velké finanční prostředky. Výsledkem jsou kříže ze vzácných materiálů, poseté drahými kameny, například ve tvaru určitého jména, či třeba vyrobené ze státních poznávacích značek. Oba vrcholky jsou bez jakéhokoli zabezpečení. I přes zvýšenou kriminalitu v Litvě si vzácné sakrálie nikdo neodváží odcizit.
Jak to již u podobných míst bývá, je vznik Kryžiu Kalnas opředen legendami. Jedna z pověstí hovoří o sedlákovi, kterému se rozstonala dcera. Na její nemoc nepomáhala žádná medicína, zaříkávání ani rady nejlepších místních doktorů. Jednou v noci měl sedlák vidění, ve kterém se mu zjevil Bůh. Ten sdělil sedlákovi, aby z nejlepšího stromu udělal kříž a postavil jej na kopec. Sedlák druhý den vstal, nechal jej ze zdravého stromu zhotovit a postavit na určené místo. Během několika málo dní se jeho dcera opravdu uzdravila. Zvěst se rozlétla po celém kraji a na kopci začaly přibývat kříže.
Snad každé místo na světě, jež slouží jako důkaz existence vyšší moci, má rovněž pragmatičtější vysvětlení vzniku. Tradice v případě Kryžiu Kalnas sahá až do roku 1236. Tehdy byli němečtí rytíři vracející se z křižácké cesty, během níž rozšiřovali po Litvě křesťanství, napadeni a pobiti. Aby si lidé pamatovali toto krveprolití, začali na kopci stavět kříže.
Zkřížená dřeva přibývala na místě i později, nejvíce v letech 1831 a 1863. V tomto období padlo mnoho lidí v protiruských povstáních. Dalšího rozvoje se Hora křížů dočkala během násilného připojení Litvy k vznikajícímu Sovětskému svazu. Tehdy byly kříže vztyčovány za zabité a odsunuté na Sibiř. S dnes již bývalou sovětskou říší si Křížová hora a litevský národ užily své. Za nadvlády Moskvy byly kříže nejméně třikrát rozvráceny buldozery, ale přes noc je lidé znovu postavili jako důkaz protiruského vzdoru. Zatím poslední větší přísun křesťanských symbolů proběhl na počátku 90. let minulého století. Nejprve v roce 1991, kdy Litevci takto symbolicky oslavovali získání nezávislosti a rozpad Sovětského svazu, a poté o dva roky později při návštěvě papeže Jana Pavla II.
Dnes je několik metrů od vlastního poutního místa vybudováno parkoviště pro příchozí poutníky a turisty. Podél prašné cesty vedoucí do křížového labyrintu stojí postarší žena prodávající desítky druhů křížů. Každý si může zakoupit svůj a přidat jej mezi tisíce ostatních. Další žena nabízí na provizorním stánku předměty s náboženskou tematikou a různé náhrdelníky vyrobené z jantaru.
Během procházky mezi touto směsicí různě velkých křížů lze pozorovat, kdo tudy prošel v minulosti. Nejvíce jich je samozřejmě od Litevců, některé nesou jméno a datum deportace na Sibiř. Najdeme tu stopy třeba i po českých poutnících či po návštěvnících z druhého konce světa. Nápisy upozorňují, že zdejší místo navštívil Američan, Brazilec či Kanaďan, jiné kříže jsou z Chile nebo z Austrálie.
S mrazením v zádech
Zvláštní duchovní naladění místa zarazí i člověka, kterému jsou jinak náboženské hodnoty úplně cizí. Mrazivému pocitu se tu nevyhne nikdo - zejména v době východu nebo západu slunce. V tuto dobu zde bývá málo lidí, a tak žádné cizí zvuky neruší podivuhodný cinkot a chrastění stovek tisíc křížů a růženců, které se na Kryžiu Kalnas pohybují ve větru.
* * *
TURISTICKÉ INFORMACE
Většina ubytovacích a restauračních zařízení v Litvě má srovnatelnou úroveň s Českou republikou. Je nutné počítat s vyššími životními náklady, ceny jsou přibližně o 30 procent větší než u nás. Ovšem v Litvě je nejlevněji ze všech tří pobaltských republik. Zajímavá je jízda po litevských dálnicích. Její maximální rychlost je zde dvojí: od 1. dubna do 1. listopadu 130 km/h, od 1. listopadu do 1. dubna 110 km/h.
Nejpoužívanějším cizím jazykem je suverénně ruština, dále polština a angličtina.
Při jízdě vlastním vozem je dobré dbát zvýšené pozornosti při výběru míst na parkování. V Litvě totiž dochází k častým krádežím osobních automobilů.
Občané ČR nepotřebují k cestě do Litvy víza. K pobytu do 3 měsíců se povolení k pobytu nevyžaduje. Měnou je 1 litas (asi 8,30 Kč).
WWW TIPY
• www.lcn.lt - informace o Hoře křížů včetně historie na stránkách litevské katolické církve, litevsky, anglicky
• www.siauliai.lt - oficiální stránky provinčního města Šiauliai, u něhož Hora křížů leží
• www.mzv.cz - aktuální informace o cestování do Litvy na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR
Foto: Archiv
Autor: Miroslav Loup
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.