V Brně je toho hodně k vidění a obdivování, ale dnes jsme si vybrali pouze jedno téma - draky. Je jich ve skutečnosti mnohem více než jen ten nejznámější „brněnský drak". I když ten nad všemi vede.
Draci na Parnasu
Jednou z nejcennějších a nejkrásnějších barokních památek Brna, ale i celého Česka je bezpochyby kašna Parnas na Zelném trhu.
Vznikla v letech 1690-1695 podle projektu slavného rakouského architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Uprostřed kašny se tyčí trojboký skalnatý útes s jeskyní uprostřed, v níž stojí hrdina Héraklés. Na jednom ze tří skalnatých „pilířů" (na tom severovýchodním) je znázorněna alegorie Řecka - mladík s korunou u levé nohy, opírající se o toulec se šípy. A přímo pod ním spatříme okřídleného draka. Z hlediska „drakologie" je to zcela neobvyklý druh, neboť má čtyři hlavy. Ano, čtete dobře, nikoli jednu, tři, pět, sedm nebo devět hlav, ale čtyři! A vypadají pěkně živě.
Na vrcholu útesu je umístěna alegorie Evropy (Svatá říše římská), která se triumfálně tyčí nad dalším drakem - tentokrát přemoženým a jednohlavým.
Chrlící drak v Zemském domě
Na dominikánském náměstí stojí Nová radnice (dříve Stavovský nebo zemský dům). Je to barokní budova s vnitřním dvorem, určená kdysi pro potřeby zemské správy. Má dávnou historii, kterou dokládají i gotické prvky uvnitř, ale dnešní podoba pochází vesměs z barokní přestavby a novostavby, provedené mj. vynikajícím moravským architektem Mořicem Grimmem.
Když vstoupíte na působivé obdélné hlavní nádvoří, jeho uměřenost a pravidelná zdobná krása vás může ukolébat, takže si mnozí nevšimnou obludy. Tou je obrovský, z mědi vytepaný barokní chrlič v jednom z rohů nádvoří. Má podobu okřídleného draka s jednou hlavou. Pouze jednou, ale děsivě otevřenou. A navíc tato hlava uměla chrlit. Nikoli oheň, ale jeho protiklad - vodu. Byla totiž do ní svedena voda ze střechy a hlavou tryskala na nádvoří v dostatečné vzdálenosti od zdí, aby je neponičila. Dnes je dešťová voda řádně svedena okapy až dolů, ale chrlič (ve skutečnosti jeho kopie) zůstal.
Drakál je krokóš
Vycpaný obrovský krokodýl (brněnsky krokóš, ve skutečnosti aligátor) - onen populární Brněnský drak - visí v průjezdu brněnské Staré radnice pod vysokou radniční věží.
Nejproslulejší památkou radnice je bezpochyby bohatě zdobený pozdně gotický portál radničního průjezdu, zvláště jeho prostřední pokřivená gotická fiála (zdobená štíhlá „věžička"). Portál je dílem vynikajícího pozdně gotického kameníka a stavitele Antona Pilgrama, jenž se podílel i na stavbě Svatoštěpánského dómu ve Vídni.
O původu „draka" (brněnsky drakála) existuje řada pověstí. Nejznámější vypráví, jak krutý drak požíral na pastvinách dobytek. Lidé však připravili léčku. Jedno dobytče zabili, vyvrhli je a do jeho útrob nasypali nehašené vápno. Pak nechali dobytče ležet na pastvině. Když drak návnadu slupnul a napil se vody, nehašené vápno začalo reagovat a roztrhlo drakovi břicho. Proto prý má brněnský drak na břiše šev.
Pravděpodobně je však „drak" darem arciknížete (a pozdějšího císaře) Matyáše, který v Brně pobýval v roce 1608. Brněnští radní dali aligátoří kůži vycpat a ještěra pověsili do průjezdu, aby byl na očích co nejvíce lidem.
A další draci?
Většinou jsou to reminiscence na „krokóše". Do Brna jezdí expres Brněnský drak a jmenuje se tak i populární závod do vrchu a řada jiných akcí. Brněnský drak je také internetový občasník o historii Brna. Vypít si můžete jak míchaný nápoj Brněnský drak, tak proslulé vícestupňové pivo Červený drak a ochutnat Brněnský drak - delikatesu z panenské svíčkové nebo stejnojmenný nudlový nákyp.
A jdete-li ke Staré radnici z náměstí Svobody průjezdem vedle knihkupectví Jiřího Šedivého, můžete si všimnout, že v onom průjezdu visí - v přímé ose k průjezdu radnice - podivná dřevěná plastika - snad postmoderní „citace" brněnského draka).
Tři plus jedna tipy, kam za draky v Brně
1. Kašna Parnas na Zelném trhu
2. Zemský dům na Dominikánském náměstí
3. Stará radnice mezi náměstím Svobody a Zelným trhem
A jeden tip navíc: malého krokóše - kajmánka trpasličího - uvidíte v Zoo Brno, stejně jako opravdu roztomilé malé „dráčky" baziliška zeleného a baziliška páskovaného.
Foto: Vladislav Dudák a www.zoobrno.cz