Brdská tajemství
Muzeum představí tajný sklad pro sovětské atomovky

Do doby studené války, horečného jaderného zbrojení a celosvětového napětí, přenese návštěvníky nové Atom muzeum v Brdech u Míšova na Plzeňsku. V někdejším podzemním depotu (skladu) s krycím jménem Javor 51, kde sovětská armáda téměř jistě v nejpřísnějším utajení a zabezpečení skladovala za minulého režimu jaderné hlavice, ho připravuje Nadace Železná opona. Muzeum se oficiálně otevře 17. srpna.

Do 1. října bude přístupné vždy v sobotu při dvou prohlídkách s průvodcem v 11.00 a 15.00 hodin. Účast je nutné registrovat na připravovaných webových stránkách muzea. Objekty má Nadace Železná opona zapůjčené od armády. Jaderné zbraně zde mohly být v době mezi rokem 1968 a začátkem 90. let, řekl Milan Skočovský z nadace.

V zemích bývalé komunistické Varšavské smlouvy byly mimo Sovětský svaz podobné bunkry pro jaderné hlavice na 12 místech - v Československu u Míšova, v Bělé pod Bezdězem a u Bíliny, vždy po dvou bunkrech. Do dneška se ale včetně vnitřního vybavení zachovaly jen ty v Brdech, a to hlavně díky tomu, že jsou na území střeženého újezdu. Přežily tam nejen masivní objekty, ale uvnitř nich i část vybavení a provozní technologie.

Deset metrů pod zemí

Muzeum je tak prý jediné na světě, které se otevře přímo v místě skladování jaderných hlavic. Má sloužit jako memento doby a hrůz, které může zneužití atomu přinést. Nadace provozuje také Muzeum železné opony v Rozvadově. Masivní sklady pro jaderné zbraně se začaly budovat kolem roku 1965. Oba objekty Javor 51 v Míšově mají rozměry 40 krát 40 metrů a jsou zapuštěné asi deset metrů pod úroveň země. Jako zabezpečení proti seismickým vlivům je pod nimi ještě až dvacetimetrová vrstva betonu ve tvaru lodního kýlu, odhadl Skočovský.

Že se v Československu skladovaly sovětské jaderné zbraně, oficiálně nikdo nikdy nepotvrdil. Jejich stavba ale byla součástí dohody se Sovětským svazem z poloviny 60. let. V každém z brdských bunkrů mohlo být podle odhadů uloženo 20 až 80 menších hlavic. "Kolik jich ale skutečně bylo, asi nikdy nezjistíme, můžeme se jen dohadovat. Jednotlivé sály ale jednoznačně nesou známky používání," řekl další ze spoluautorů expozice Milan Linhart. Od prosince 1968, kdy si objekty převzala sovětská armáda, do června 1990 prý dovnitř nikdy nevkročil žádný Čechoslovák.

Nářadí na hlavice

Střípek po střípku dávají členové nadace dohromady, jak to tedy mohlo uvnitř fungovat. Našli artefakty včetně technických zařízení, klíčů, pečetí, částí oděvů a speciální spojovací techniky. Objevili nářadí, které se podle nich nedá k ničemu jinému než k údržbové práci s hlavicemi použít. V lese byly pohozené ruské kanystry se silikagelem na pohlcení vlhkosti. V podzemní hale je totiž celoročně teplota šest stupňů a devadesátiprocentní vlhkost vzduchu. To vše je vystaveno v muzeu.

Návštěvníci si prohlédnou supertajnou, dříve mimořádně jištěnou, stavbu, i připravené expozice. Vypovídají o sovětském a americkém atomovém programu, o studené válce i o mírovém využití atomu. Prohlédnou si také zázemí objektu, jehož provoz byl zcela soběstačný - měl elektrocentrálu, filtrace vzduchu, vlastní zdroj vody. Lidé budou moci projít skrz zdvojené šestitunové dveře určené k nakládce. Podobné jsou i na druhém konci centrální haly, která sloužila jako prostor pro údržbu hlavic.

Obsluha chodila zvláštním vstupem, který rovněž jistily těžké pancéřové dveře vedoucí do technického zázemí. Do centrální haly se pak muselo projít přes další troje ponorkové kovové dveře. Samotné hlavice byly v bočních sálech. Vše bylo několikanásobně jištěno a pečetěno. Řemeny a kotvicí systém, kterým byly zřejmě jištěny vozíky s hlavicemi, nyní v muzeu využili k ukotvení panelů s fotografiemi a dokumenty.

Po odchodu sovětských vojáků byl bunkr opuštěný, využití našel dvakrát. Po rozpadu Československa tu byly v polovině 90. let uskladněny tuny neplatné federální měny a od roku 2006 zde na víc než dva roky spočinuly ostatky několika tisíc vojáků německého wehrmachtu, které byly později pohřbeny v Chebu.