První díl
Nová kniha o šumavských řekách a potocích mapuje osidlování hor

Řada šumavských řek a potoků je v současné době čistší, než byla v době největšího rozkvětu řemesel v 19. a začátkem 20. století, uvedl František Nykles, autor knihy Tajemství šumavských vod I., která mapuje historii osídlení kolem vodních tepen.

"V tom se na Šumavě udělal kus práce k ozdravění přírody," uvedl. I horní Vltava, která bývala silně znečišťovaná sklárnami v Lenoře, má nyní podle pravidelných rozborů vlastnosti pitné vody. Současná šumavská voda ale určitě není tak bohatá na flóru a faunu jako dříve. Ryb je daleko méně a například perlorodky říční, fenoménu horní Vltavy, jsou místo původních milionů kusů jen desítky.

"Hustota vodních tepen na Šumavě je nevídaná," řekl Nykles. I přes letošní obrovská sucha zůstaly některé potoky na stejném průtoku, zejména díky pověstným šumavským mokřadům.

"Kniha popisuje dochovaná sídla i zaniklé mlýny a hamry na Vydře, Křemelné, Ostružné, Úhlavě a Řezné a na přítocích, například Roklanském, Modravském, Hamerském a Prášilském potoku a Svarožné," řekl spoluautor a spolumajitel vydavatelství Starý most Petr Mazný. V knize je 450 historických i současných fotografií.

Obrovský rozvoj průmyslu podél vodních toků se podle Nyklese datuje od doby, kdy se začal připravovat záměr Vchynicko-tetovského kanálu, tedy od roku 1750 až do předválečného období. Proslulé broušené a lité sklo ale nakonec neudrželo krok s konkurencí.

"Žádná část šumavské přírody nebyla spojená s osidlováním tak úzce jako potoky a řeky. Potřebovali je dřevorubci, plavci, mlynáři, hamerníci i zlatokopové. Byli to lidé strašně pracovití, houževnatí a děsně chytří, využili každý potůček a čůrek," uvedl Nykles. Kolem řek a potoků vzniklo mnoho krásných staveb, které už zmizely a málo se o nich ví. "V poválečném běsnění se ničilo vše, co bylo spojené s Němci, takže většina vodních děl byla zlikvidována. Druhá vlna ničení přišla po zřízení Vojenského újezdu Dobrá voda. Řada míst je dnes neznámá," uvedl Nykles.

První díl knihy je o řekách v Plzeňském kraji a končí územím Vydry a Křemelné včetně přítoků. Druhý by měl vyjít příští rok a bude se věnovat dalším šumavským řekám, tedy Otavě, Losenici, Řasnici, Volyňce, Teplé a Studené Vltavě, Schwarzenberskému kanálu a měl by končit vzdutím Lipna. Třetí část zahrne šumavská jezera a slatě.