Historii synagog v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v 19. století připomíná nová výstava v Galerii Roberta Guttmana. Připravilo ji Židovské muzeum v Praze, které často téměř neznámé architektonické památky poprvé podrobněji představuje a zároveň přibližuje jejich dramatické osudy.
Židovské obyvatelstvo v českých zemích provázela v 19. století emancipace v mnoha oblastech života. Společenské změny se projevily v hospodářském, kulturním a populačním rozkvětu komunity, který našel odezvu i v intenzivní výstavbě nových synagog. Již v 50. letech v mnoha obcích a městech vyrůstají první velké chrámy, v poslední třetině 19. století a na počátku 20. století se budovaly i na nových třídách velkých měst a průmyslových center.
K nim patřil například Nový templ - dnešní Španělská synagoga v Praze, nebo ve své době největší kopulový chrám v Čechách - Nová synagoga v Teplicích. V letech 1800 až 1918 vzniklo v českých zemích 360 synagog, avšak do dnešní doby se jich dochovalo pouze 90.
Většina z nich byla vypálena během pogromu za takzvané křišťálové noci v listopadu 1938, po nacistické okupaci českých zemí v březnu 1939 nebo po deportaci židovských obyvatel do koncentračních táborů v roce 1942. Synagogy poničily i závěrečné boje druhé světové války. Po roce 1945 zůstaly jejich budovy ve velké míře prázdné a chátraly nebo byly využívány k jiným účelům. Opravovat se začaly až v 90. letech.
Výstava Židovského muzea v Praze představuje více než dvě desítky synagog se zvláštním zaměřením na jejich dispozice, vnitřní uspořádání a výzdobu. Lidé se mohou seznámit i s jejich architekty a staviteli. Expozice se věnuje obnově některých dochovaných synagog
