Židovské muzeum v Praze otevřelo v Maiselově ulici nové informační a rezervační centrum. Zájemci v něm najdou základní údaje nejen o památkách v areálu pražského židovského města, ale i o vybraných židovských památkách v celé republice. Otevření centra patří k letošním oslavám 20 let činnosti muzea jako nestátní instituce.
Návštěvnické informace doplňuje přehled kulturních a vzdělávacích programů muzea i spolupracujících institucí. Zájemci mohou dostat i praktické tipy věnované možnostem stravování či službám tematicky zaměřených cestovních kanceláří. Centrum nabízí také audioprůvodce. K dispozici je bezbariérový vstup, přebalovací pult a nabídka rychlého občerstvení. Autorem architektonického a grafického řešení nového centra je architekt Jakub Tejkl a studio Colmo.
Pražské židovské muzeum je díky svým unikátním sbírkám, pohnuté historii i umístění v historickém centru Prahy podle statistik setrvale nejnavštěvovanějším muzeem v České republice. Původním záměrem vzniku muzea v roce 1906 bylo zachovat cenné umělecké předměty z pražských synagog, které byly v rámci asanace počátkem 20. století zbořeny.
Za druhé světové války nacisté zřídili Židovské ústřední museum, kam byly soustředěny liturgické předměty ze zrušených židovských obcí a synagog z území tehdejšího Protektorátu. Po válce muzeum částečně spravovala rada židovských obcí, ale v roce 1950 bylo převedeno do vlastnictví státu tehdy již ovládaného komunistickou stranou. V roce 1994 byly budovy muzea vráceny Židovské obci v Praze a sbírky Federaci židovských obcí ČR a současně vzniklo Židovské muzeum v Praze jako nestátní instituce.
100 000 knih
Muzeum spravuje Maiselovu, Španělskou a Klausovou synagogu, Starý židovský hřbitov, Obřadní síň, Galerii Roberta Guttmanna a Vzdělávací a kulturní centrum. Má jednu z největších sbírek judaik na světě - obsahuje na 40 000 sbírkových předmětů a 100 000 knih.
U příležitosti 70 let, které letos uplynou od vyhlazení vězňů terezínského rodinného tábora v plynových komorách v Osvětimi-Březince, připravilo muzeum na celý rok vzpomínkový program. Ačkoli byla smrt téměř 4000 mužů, žen a dětí v noci z 8. na 9. března 1944 největší jednorázovou vraždou československých občanů za druhé světové války, hraje tento akt podle odborníků v českém obecném i historickém vědomí spíše okrajovou roli.
Tragickou událost mimo jiné připomene koncert 8. března ve Španělské synagoze. Ve skladbách Zikmunda Schula, Stanislava Jelínka, Noama Sheriffa, Ervína Schulhoffa a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho vystoupí Dominika Weiss Hošková, Pražské dechové trio a Nostitzovo kvarteto.
