Ranní polárnický budíček va 4.30 je opravdu na zastřelení. Tma a mráz. Vylézt do toho z teplého spacáku je fakt hrůza. V 6.30, akorát za rozbřesku, vyrážíme. Čeká nás ještě pár morén a nebezpečných traverzů (viz fotka Erica, který za pochodu drží saně, aby ho nestrhly) a pak už jsme na konci zátoky. Tady začíná nástup na ledovec s pozvolným stoupáním směrem do hor. Prostě každodenní polárnická dřina s odměnou večerního stanu.
Celý den nám bohužel foukal protivítr a k tomu pěkně mrzlo. Nemám přesné údaje o teplotách a ani nemám ve zvyku věci dramatizovat, ale můj polárnický nos mi dnes jasně říkal, že ve větru bylo minimálně minus dvacet. Všichni jsme měli obličeje schované v kuklách a chvílemi jsme šli i v péřovkách. Od 9 hodin, kdy jsme nastoupili na ledovec, směřovala naše cesta stále jen a jen do kopce. Několikrát jsem si vzpomněl na svojí ženu a jako bych slyšel její "vy fakt nejste normální". Alespoň nám celý den svítilo sluníčko.
Mně se šlo dobře, protože od Pavla vím, že jste si už koupili téměř deset kilometrů pro Kargyak. Bylo mi ctí, pro vás každý metr - jehož jste někteří vlastníci - tady poctivě oddřít. Moc děkuji vám všem, kteří jste již podpořili školu v Kargyaku!
1,5 hodiny pochodu - pauza - 1,5 hodiny pochodu - pauza - a tak dokola celý den, celých deset hodin, celých 25 kilometrů. Okolo 17. hodiny zastavujeme. Stany jsme postavili přímo na ledovci obklopeném skalami. Já s Collinem jsme si jen uvařili teplou polévku a šli okamžitě spát. Ráno vstáváme již v 5.00, protože musíme maximálně využívat světla.
Zítra budeme pokračovat na konec ledovce. Tam se napojíme na další, po kterém se vydáme k dalšímu fjordu. Na medvěda jsme zatím naštěstí nenarazili. Ale pro jistotu tu mám ve stanu na svém loži místo manželky kulovnici...Tak zítra na přečtenou.
Kilometry pochodu Václava Sůry na stavbu školy v indickém Himálaji si můžete koupit na www.vaseksura.com/nyalesund/projekt-surya.html, www.vaseksura.com/.
Foto: archiv autora
