Obřezaní chlapečci na výstavě. Španělská synagoga láká

Hlavní obřady spojené s narozením dítěte v židovské kultuře představuje v zadním traktu Španělské synagogy v Praze Galerie Roberta Guttmanna. Na výstavě nazvané Nechť mu Bůh dá vyrůst, která potrvá do 28. února, vůbec poprvé soustředila charakteristické předměty, jež se k nim vztahují.

Patří mezi ně ochranné amulety, obřízkové nástroje, knihy obřízek a obřízkové opony. Expozice představuje i výjimečné synagogální textilie zhotovené z látky, do níž byli chlapci při obřízce zabaleni.

Katalog obřízkových darů 

Židovské muzeum k výstavě vydalo rozsáhlou publikaci - katalog obřízkových donačních darů, podle kurátorky Dany Veselské významného a dosud zcela neznámého pramene historických a společenských věd. Je výsledkem projektu programu podpory vědy a výzkumu Odboru movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií ministerstva kultury. Muzeum ji odborníkům představí v polovině prosince. Výstavu doplní 29. prosince, 3. ledna a 24. ledna komentovanými prohlídkami.

Narození dítěte představuje jednu z nejvýznamnějších rodinných i společenských událostí napříč kulturami i náboženstvími. "Za důležitý byl v židovské komunitě považován odhad pohlaví očekávaného potomka. Narodil-li se totiž chlapec, bylo nutné zajistit návštěvu mohela, muže provádějícího rituální obřízku," uvedla Veselská před dnešní vernisáži. V krátké době po porodu se pak uskuteční několik zvláštních obřadů. Chlapci absolvují obřízku, při níž jsou také pojmenováni, dívky dostanou jméno první šabat po svém narození, kdy je jejich otec vyvolán v synagoze k Tóře a zvolené dívčino jméno slavnostně oznámí shromáždění.

Zvláštní plena

Obřízka je v židovském prostředí velmi důležitý náboženský iniciační obřad, v jehož rámci se odstraní předkožka penisu. Chlapec se obřízce podrobuje již osmý den po narození, avšak pouze v případě, že je uznán za zdravého a zákroku schopného. Obřízka se naopak neprovádí, jestliže je v rodině prokázána dědičná porucha srážlivosti krve - hemofilie. Na výstavě se návštěvníci především z videoprojekce dozvědí, jak se obřízka praktikuje dnes, ale obřad se prakticky nezměnil. V prostoru modlitebny je připraveno obřízkové křeslo nebo lavice. Jedno z jeho dvou sedadel je určeno pro proroka Eliáše, kterého Hospodin ustanovil svědkem při každém uzavření této výjimečné smlouvy, druhé pro některou pospolitostí velmi váženou osobu, například rabína.

ČTĚTE TAKÉ: Statek jako muzeum, uvidíte desítky starých motorek

Zvláštní plena, do níž bylo dítě zabaleno, se obvykle později použila ke zhotovení obřízkového daru. Byl na ni vyšit, namalován nebo vytištěn hebrejský nápis, který identifikoval chlapce a informoval o datu jeho narození. Obřízkový dar chlapec věnoval při příležitosti své první návštěvy synagogy, tedy obvykle ve věku tří nebo čtyř let, kdy již musel být relativně samostatný a schopný učit se jednoduché texty.

Z území Čech a Moravy se dodnes dochovalo přes 1000 obřízkových povijanů, 160 pokrývek a asi 70 textilií jiného typu, na nichž se vyskytuje charakteristický donační nápis informující o narození. Nejstarší z nich pocházejí ze 2. poloviny 17. století, nejmladší byly pořízeny těsně před 2. světovou válkou. "Povijany na Tóru a pokrývky z obřízkové pleny představují unikátní vyšívaný archivní pramen, zaznamenávající narození stovek židovských dětí. Řada z nich je na současné výstavě k vidění," uvedla Veselská.

Foto: archiv