Odchází do důchodu. Do Vídně a s trakařem

S padesátikilogramovou výbavou na trakaři se dnes vydal z Kamenického Šenova do Vídně Rakušan Peter Rath. Musí ujít 594 kilometrů. Majitel renomovaného sklářského ateliéru tak chce oslavit odchod na zasloužený odpočinek, patnácté výročí svého působení v Česku, kterému říká "české dobrodružství", a připomenout místním, že Kamenický Šenov býval centrem evropského sklářského dění.

Devětašedesátiletý Peter Rath jde úplně sám, bez doprovodu. Denně plánuje urazit až třicet kilometrů. Do Vídně má dojít 30. května. "Během cesty nechci s nikým mluvit, nechci, aby mě někdo zastavoval. Chci být jen sám s přírodou a užít si jara v Česku i Rakousku," řekl na startu, kde si nechal dát od faráře požehnání. Přeje si, aby vydržely nohy, hlavně kolena.

Peter Rath si chce dávat každou hodinu krátké pauzy na pití, kalorie mu dodávají ořechy, čokoláda a hroznový cukr. Už po první hodině má úplně propocené triko a otlačená ramena. Trakař je sice moderní, ale přesto těžký - lidé mu na poslední chvíli přinesli řadu talismanů, třeba koňskou podkovu. Na celou expedici má zamluvené noclehy, když se někde opozdí, scénář se zhroutí. Samoty se nebojí, jako bývalý horolezec je prý na ni zvyklý. Jeho manželka nadšení svého muže nesdílí. "Je to moc obtížné a cesta je příliš daleká," poznamenala.

Skláři s trakaři

Rathova cesta kopíruje pouť známého kamenickošenovského obchodníka se sklem, rytce Georga Franze Kreybicha, který stejnou cestu podnikl v roce 1683. Vídeň byla jen jednou z jeho zastávek, s trakařem se sklářskými výrobky zdolal třicet obchodních cest, pěšky došel až do Stockholmu, Londýna, Moskvy, Říma nebo Cařihradu.

Peter Rath přišel do Kamenického Šenova v roce 1994 a založil tam sklářský ateliér, ve kterém pomohl řadě mladých sklářů odstartovat kariéru. Jeho společnost navázala na činnost pobočky rodinné vídeňské firmy J & L. Lobmeyr, která zde v letech 1918 až 1951 pod vedením Rathova dědečka působila. Potom ale všechno zpřetrhal totalitní režim. "Hodně se zde změnilo a nebylo snadné všechny vazby obnovit," podotkl. Kvůli svým aktivitám v Česku Peter Rath vystoupil z rodinné firmy v Rakousku.

Rathův ateliér se zaměřuje na speciální malosériové zakázky sklářských výrobků nejvyšší kvality. Vyrábí repliky z přelomu 19. a 20. století nebo skla předválečného, dává ale prostor i současným tvůrcům - malířům, rytcům a brusičům z oblasti Kamenického Šenova. Podílel se na založení evropské společnosti Sklo a světlo, pořádání Mezinárodních sympozií rytého skla a letní školy rytí skla. Inicioval vznikl sklárny Jílek a podporuje šenovskou sklářskou školu. Za své působení a propagaci českého skla v zahraničí dostal od ministra kultury Václava Jehličky loni v prosinci medaili udělovanou zahraničním osobnostem, které působí na poli průmyslu a umění v Čechách Artist Bohemiae Amicis (přítel českého umění). Stal se také čestným občanem Kamenického Šenova. Stopy jeho působení v Čechách mapuje výstava Lobmeyrova myšlenka v Čechách, kterou hostí do 18. května šenovské muzeum.

Peter Rath se chce v penzi věnovat archivní a badatelské činnosti. Předpokládá ale, že do Česka ho bude stále přivádět jeho slabost pro sklo. Náhradu do čela ateliéru za sebe už našel. Podle něj je nyní na místních sklářích a lidech, aby sklářská pec Jílek nevyhasla a sklářská škola, mimochodem nejstarší v Evropě, prosperovala. "Po válce se město znovu osídlilo, dodnes mu ale chybí kulturní základ. Lidé si musí uvědomit kulturní tradice, být na ně hrdí a pečovat o ně," zdůraznil.

Po roce 1945 byla většina obyvatel německé národnosti vysídlena a jejich počet v roce 1950 klesl o více než polovinu na 3176. Řada původních šenovských občanů se usadila v okolí Rheinbachu u Bonnu, v Gross Umstadtu poblíž Frankfurtu a v hesenském Hadamaru, kde pokračovali v rozvíjení svého sklářského umění. Dnes má Kamenický Šenov přes 4000 obyvatel.

Foto: ČTK