Vyhnout se pohledu na výrobky z ručního papíru se žádnému turistovi v Pákistánu nepodaří. Jsou všude a jsou krásné. Krabičky, zvonečky, talířky, cokoliv. Jejich výrobou se proslavili Kašmířané a kašmírský původ netají ani pan Zulfikar, který zvědavým divákům podrobně předvádí výrobní proces. Není jednoduchý. Papírová homologizace
Jak do češtiny přeložit anglo-francouzský termín „paper maché"? Znamená vlastně papírová kaše (rozmělněný, rozkouskovaný papír) a vzniká rozmočením papíru ve vodě. Z toho, co zůstane, se udělá mixovaním nebo jenom míchaním papírová hmota, do té se přidá lepidlo a pak se tvaruje. Na označení toho, co se s takovou hmotou provádí dále, se občas používá termín kašírování. V divadle se kašírují stromy i domy, jinde všechno, co vás napadne.
Čínský vynález
I když název technologie zní francouzsky, kašírování pochází z Číny, kde papír vynalezli ve druhém století za vlády dynastie Han. Z Číny se výroba papírmašé rozšířila do Japonska a odtud do Persie. Francouzi byli první Evropané, kteří se záhadné výroby v 17. století ujali.
Z papírové kaše vyráběli v Číně vojenské helmy zpevněné vrstvami černého laku. V dalších zemích se papír používal na výrobu masek k různým oslavám. Na evropské trhy se postupně dostávají lakované krabičky. Byl to tovar žádaný, a proto netrvalo dlouho a začalo se s domácí výrobou.
Rodinné řemeslo
Pan Zulfikar předvádí své dovednosti rád a ještě raději výsledky své práce prodává. Se zvědavými a krásychtivými cizinkami se může realizovat v obojím. Po tom, co se hmota nanese na formu, třeba talíř, musí vyschnout. Pak se brousí a maluje. Do větší nádoby se naleje voda, přidá pár kapek oleje a pak kapičky barvy. Vybroušený talíř se pokryje stylovými barevnými skvrnami. Zkušenou rukou ho pak ornamenty domaluje pan Zulfikar. Kdybyste se náhodou ocitli v Islámábádu, určitě zajděte do etnografického muzea Lok Virsa. Pana Zulfikara najdete v jednom z kiosků i s jeho nádhernými výrobky.
Krabičky z papírové hmoty si můžete pořídit jak v Iránu, tak v Rusku, nemluvě o Číně a Japonsku. Ty moje z Kašmíru jsou ale rozhodně nejmilejší. Doma u nich budu vzpomínat jak na jejich tvůrce, tak na své výlety na trase Islámábád - Muzafarabád - Balakot a zpátky.
Foto: Viera Langerová
