Po stopách uhlí: muzeum středních Brd otevírá naučnou stezku

Dvaapůlkilometrovou naučnou stezku, která mapuje těžbu velmi kvalitního černého uhlí na Mirošovsku v 19. století, otevře v sobotu Muzeum středních Brd. Stezka Za černým diamantem má osm zastavení s velkoplošnými panely, turisty seznámí s historií těžby místního černého uhlí prodávaného pod obchodním názvem Černý diamant. 

"Stezka začíná na severu Mirošova u železniční stanice, vede severem pánve a pak na jih okolo hostince Na statku. Prochází centrem Mirošova až do jižní části Gustavka," uvedl ředitel muzea a geolog Martin Lang. Každé zastavení je spjaté s těžbou a na ceduli je popis místa a historického stavu.

Pánev byla jedna z nejmenších, měla rozlohu 7,5 kilometru čtverečního. Na její malé ploše bylo ale velké množství suroviny a vytěžilo se jí tam šest milionů tun. Uhlí bylo koksovatelné, což bylo tehdy v českých zemích unikátní. "Bylo jedním z nejžádanějších," řekl Lang. Uhlí v oblasti bylo objeveno v roce 1834 a Mirošovské kamenouhelné těžařstvo tam skončilo s dolováním v roce 1904. "Potom ještě nastoupili paběrkáři, takže poslední důl byl uzavřen v roce 1947," doplnil.

V Mirošově a Rokycanech stála koksovna a z nich se vozilo palivo také do Saska a Pruska. V Mirošově a okolí bylo 30 hlubinných šachet. Nejhlubší měla 132 metrů ve čtyřech patrech. V dobách největší slávy zaměstnávala těžařská firma 1700 lidí. Na zastávce "5" se zachoval poslední šachetní barák, který je předělaný na obytný dům.

Stezka mapující těžbu uhlí je také 14 let na nedalekém Radnicku, ale podle Langa není tak výpravná. Mirošovská přišla na 200 000 korun, zaplatilo ji město Mirošov a místní akční skupina.