Poslepu a po čichu. Po naučných stezkách originálně
14.12.2008 07:00 Původní zpráva
„Naším cílem bylo návštěvníkům ukázat, že přírodu je možné vnímat nejen zrakem, ale všemi smysly," vysvětluje za autory stezky z Šárka Pešková Českého svazu ochránců přírody. Na své si přijdou nejen chodidla a prsty, ale i nos. „Na čichovém stanovišti, tedy čicháriu, jsou k dispozici pytlíčky s bylinkami. To se hodně líbí dětem z mateřských a základních škol, kterým je stezka primárně určena. Pořádáme pro ně i doprovodné naučné programy," pokračuje.
Během procházky si děti můžou vyzkoušet stopování, koncert na lesní xylofon nebo si prohlédnout hmyzí hotel. To, že se zaměřuje na malé turisty (včetně nenáročného terénu udržovaným lesoparkem), odlišuje krásnolipskou stezku od většiny jejích kolegyň pro dospělé. Ale i na nich ně se pomalu vydávají modernější trendy, byť ne tak hravé.
Naučná stezka Járy Cimrmana
„Panely se základními informacemi typu „tohle je bříza a tohle smrk" už dnes neobstojí," říká Karel Markvart z Klubu českých turistů, který vede značení turistických tras. „Daleko víc se soustřeďují na místní zajímavosti, které se jinde nevidí." Změny doznaly například oblíbené pohledové růžice, tedy schematická panoramata krajiny na vyhlídce. „Prosazují se fotografie, jako například na rozhledně Větruši v Ústí nad Labem."
Zajímavé naučné stezky S rytířem na Blaník, Velký Blaník, 3 km, 17 dětských zastavení včetně dřevěných varhan nebo obří hlavy Blanického rytíře |
Měří od několika set metrů po dvacet kilometrů, jako například naučné stezky pro cyklisty kolem jihočeských Nových Hradů. Kolik se po nich dá v Česku ujít celkově? „To nikdo přesně neví. Naučné stezky totiž můžou zakládat obce, neziskovky, národní parky a chráněné krajinné oblasti nebo památkáři a žádný centrální registr neexistuje," vysvětluje Jan Moravec z Českého svazu z ochránců přírody. „Jen náš svaz jich loni založil přibližně dvacet. Jiné ale naopak zanikají, protože se o ně nikdo nestará. Celkový počet bych odhadoval asi na pět set."
Mění se nejen podoba, ale také způsob, jakým trasy přírodou vznikají. Stezku Zlatý vrch u Bečova nad Teplou dílem vytvářely ovce. „Živé sekačky" vypásly z louky kopřivy a další nekulturní rostliny, takže udělaly místo liliím a jiným vzácným rostlinám. Na infopanelech se turisté dočtou nejen o historii drobných památek roztroušených v okolí, ale i o významu pastvy pro přírodu. Na infopanely ovšem pozor. Vzhledem k jejich jménu by se turista mohl něco přiučit, za informace ale není radno dávat ruku do ohně. Oficiální povinnost nechat je překontrolovat odborníkem není, a tak se může stát, že kážou bludy. Podle Jana Moravce se to nejčastěji týká stezek, které vybudovaly obce. „Často se na nich mísí historická fakta s tamními legendami. Turista se dozví ne to, co se zde skutečně odehrálo, ale jak událost vidí místní."
Stihnout to před zimou
Mnoho naučných stezek se vyrojí jakoby nelogicky právě na sklonku turistické sezony, takže turisté je můžou naostro vyzkoušet až za půl roku na jaře. Subjekty (viz výše), které stezky zakládají, se totiž snaží využít dotací na výstavbu, které jim bývají často přiklepnuty až v létě a které se nedají přenést do příštího roku. Jednou z posledních naučných stezek otevřených letos je pražská trasa Vinořský park - Satalická bažantnice. Tříapůlkilometrová stezka na severovýchodním okraji města prochází přírodní rezervací Vinořský park a také archeologickou lokalitou se zbytky slovanského hradiště. Jako příjemná nedělní procházka jistě obstojí i v zimě.
Foto: CSOP, laduv-kraj.cz, stezky.info
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.