Že řeka Spréva protéká Berlínem, ví téměř každý. Víte ale, kde pramení? A věděli jste, že je nejen typicky německou řekou, ale že je tak trochu i česká? Máme pro vás několik tipů na místa, která stojí za to vidět.
Spréva je také řekou Lužických Srbů, protože ve svém středním toku protéká jimi obývanou Lužicí. Tvoří tam nádherné meandry, jimiž se můžete projet na lodičkách. Kromě toho v těchto místech najdete i její pramen, konkrétně na severním svahu Luže, což je nejvyšší hora Lužických hor, která leží na hranici Německa a Česka.
U Jiříkova je v délce zhruba jednoho kilometru hraniční říčkou. Hraniční patníky jsou na obou stranách toku, proto se zde oficiálně nejmenuje jen Spree, ale také Spréva.
Na severním konci Fukovského výběžku tvoří Spree dvacet metrů širokou a šest set metrů dlouhou státní hranici. Přes ni je vybudován malý kamenný most, dnes téměř zničený a použitelný jen pro pěší. U hraničních potoků či řek bývají hraniční patníky umísťovány střídavě po obou březích. Ovšem v okolí můstku jsou tyto patníky jen na německé straně, takže zhruba v délce sto padesáti metrů protéká posvátná německá řeka Spree výhradně naším územím, a proto je zde českou Sprévou.
Výlet k české části řeky Sprévy si zpestřete ještě návštěvou pískovny západně od Fukova. Dřív se tu těžily ledovcové štěrky a písky, jež obsahují baltské šedé či hnědé pazourky pocházející z křídových sedimentů a které najdete třeba na Rujáně. Setkáte se tu i s takzvanými nordiky, což jsou ledovcem transportované kamínky či valouny, které pocházejí až ze vzdálené Skandinávie. kromě nich tu je i červenavá žula, porfyry a migmatity.
Autoři: Miloslav Novák, Mojmír Opletal
