Centrum evropských měst často bývá namačkané na pár čtverečních kilometrech. Vlivem nočního života z něj pak mizí samoobsluhy a pekárny, a jsou bezostyšně nahrazovány neonovými skleněnými budkami se suvenýry a směnárnami. Kvůli tomu se centra měst stávají pomalu neobyvatelnými a Praha není výjimkou. Města jsou jako lidi, některá jsou více milovaná, jiná méně, ale když ta láska začne obtěžovat, je čas začít něco dělat.
Vladimir Preveden je expert na turismus z firmy Roland Berger. Prochází se po Praze a pozoruje, co všechno je s nejslavnějším českým městem špatně. "Situace je zoufalá, ale zatím ne beznadějná," říká během šedivého dne před polednem, když odchází od Hradu, před kterým se tvoří dlouhá fronta. Blíží se poledne, Hrad čeká výměna stráží a turisté se začínají tlačit. "Zpátky, zpátky!" křičí policisté a začnou dav neúprosně vytlačovat pryč od brány. "Matka v ukřičeném davu hledá dítě, dítě matku, běžná dávka šílenství během pražského víkendu," poznamenává Preveden ironicky.
Na cestě od Hradu potkává kamrlíky s nápisy Thajské masáže, ze dveří jako lysohlávky vyrůstají hubená těla Vietnamek s modře podbarvenými obličeji od svítících smartphonů, segwaye, kam se jenom podívá a obchůdky se shrbenými Ukrajinkami pyšně vystavují beranice s rudou hvězdou, srpem a kladivem na štítku. "Co to tady má co dělat?" ptá se. "Vůbec nic!" odpovídá si sám.
Preveden se rozhlíží kolem sebe, jako se doktor dívá na vážně nemocného pacienta. Navrhuje, aby se města jako Praha vrátila zpátky ke svým kořenům. "V obchodě si nekoupíte nic, než přemrštěné cetky a na Karlově mostě po cestě k centru a levnému pivu prakticky nepotkáte místního. Praha by měla změnit svou cenovou politiku a zaměřit se na nový typ klientely. Praha by měla zdražit, jako to v minulosti udělal Londýn nebo Paříž."
Jen těžko si však představit, že by se po radikálním zvýšením cen naplnilo centrum tolik vyhledávanou českou atmosférou.
Barcelona, Berlín, Praha? Všude je to stejné
Starostka Barcelony Ada Colau (42) si vybudovala pověst jako občanská aktivistka. Po roce v úřadě se snaží vrátit své město zpět jeho lidem. "Když si chci s přáteli zajít do baru, jen těžko bych hledala nějaký se svou vlastní atmosférou. Všechna restaurační zařízení jsou přeplněná turisty a absolutně bez charakteru," říká Colau, pro niž je masový turismus jedno z hlavních témat. "Máme tu ulice, kam místní vůbec nezavítají. Je tam "přeturistováno".
Čtyřiadvacetiletý turista v Berlíně v sobě má před rozhovorem čtyři piva a panáka tequily, aby se hodil do nálady. "Pařil jsem několik dní v Barceloně, na Ibize na lodi, teď jsem se zastavil v Berlíně a mám před sebou ještě Prahu," říká mladík. Na nohou má boty se svítící podrážkou a dodává, že na své ose Barcelona-Ibiza-Berlín-Praha ještě nevystřízlivěl... A ani nehodlá tak učinit.
Jiní podnapilí turisté v Berlíně potkávají elegantní dámu při vstupu do metra. Křičí "Pasy" a "hezká p*del". Šéf berlínského turismu Burkhard Kieker se pak nechává slyšet, že chování turistů ve městě je "noční můra, která ničí obraz města. Turisti jsou jako dobyvatelé a těžko s nimi pořídit, nehledě na to, kolik utratí. A služby jako Airbnb této noční můře jenom napomáhají," tvrdí.
