Oslava příchodu nového roku je v Japonsku mnohem oblíbenější než Vánoce a Štědrý den. Ten se sice kvůli obchodům snažícím se zvednout své tržby v posledních letech slaví častěji než dříve, ovšem třeba stromečky se tu vůbec neprodávají, protože je nikdo nezdobí.
V japonských obchodech ve větších městech už pár let bývají ozdobené stromečky, chodí tam převlečený Santa Claus, hrají se německé koledy, kterým však nikdo nerozumí, a hlavně se nabízí ke koupi různé dárky. Vánoční stromečky se však neprodávají a ani se nepřipravuje štědrovečerní večeře.
O to větší pozornost pak v Japonsku věnují oslavám příchodu nového roku. Všichni Japonci se na Nový rok vrací tam, odkud pochází jejich předci, takže jsou například již několik týdnů před Novým rokem vyprodány všechny vnitrostátní lety i jízdenky na superexpress Shinkansen směrem z Tokia ven, protože většina obyvatel Tokia má své příbuzné na venkově.
Na rozdíl od Čech se v Japonsku neoslavuje půlnoc 31. prosince, ale naopak je zvykem v první den roku vstát brzy a jít se podívat na první východ slunce. Hned ráno se jedí bochánky z utlučené rýže omoči, které se podávají v silném kuřecím vývaru nebo ve sladké polévce ze sojových bobů.
Tradiční jsou také hnědé dlouhé nudle z prosa, jejichž délka symbolizuje dlouhý život a dlouhé trvání vzájemných vztahů a předsevzetí. Děti se nemohou dočkat ozdobných obálek s otošidama, což je výrazně zvýšené kapesné v okrasné obálce, jelikož se příspěvkem tradičně podílí i širší příbuzenstvo.
V Japonsku také existuje mnoho dětských novoročních her, například hagoita, která se hraje venku s míčem a pálkami připomínajícími kuchyňské prkénko. Míček je dřevěný a jsou do něj zasazena ptačí péra, aby lépe létal. Dalšími novoročními dětskými hrami jsou takoage, což je pouštění draka. Je zajímavé, že v Japonsku se drak pouští na Nový rok a nikoliv na podzim jako v Čechách.
Dospělí si zase na Nový rok štětcem obřadně kaligraficky napíší na podlouhlý svislý papír své přání či předsevzetí pro nový rok a pověsí si jej někde v obydlí na viditelném místě, čemuž se říká kakizome.
V poledne se všichni těší na slavnostní novoroční jídlo osečirjóri, umístěné v dřevěné krabičce s mnoha přihrádkami a v každé je nějaká dobrota. Jídlo musí být atraktivní, barevné. Čím více krabiček na sobě, tím bohatší rodina. Po obědě se tu jde každý pomodlit do buddhistické svatyně a ve schránce si vyzvedne novoroční pohlednice zvané nengadžó. Ty musí být doručeny jedině v tento den, proto bývají speciálně označené, aby je pošta poznala. Pošťáci jsou tedy na Nový rok nejzaneprázdněnějšími lidmi v Japonsku, pošta v tento den zaměstnává i tisíce brigádníků.
