První expedice Hanzelky a Zikmunda slaví šedesátku

Relax
20. 4. 2007 10:10
Zikmund s Hanzelkou
Zikmund s Hanzelkou

Zikmund s HanzelkouJména Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund jsou pro Čechy již tradičním synonymem pro slovo cestovatel. Nic na tom nemění ani šest desítek let, které letos 22. dubna uplynou od zahájení jejich první cesty, během níž navštívili Afriku a Jižní Ameriku. Jejich knížky později v socialistickém Československu řadě lidí alespoň částečně vynahrazovaly nemožnost svobodně poznávat svět.

První plány na cestu kolem světa se v hlavách dvou studentů Vysoké školy obchodní začaly rodit již v roce 1938. Druhá světová válka však realizaci odvážného podniku znemožnila. Přesto oba mladíci nepřestávali v cílevědomém vyhledávání potřebných informací. Příležitost realizovat sen o výpravě přišla až po skončení okupace.

Chlapci, věříme vám  

K jejímu uskutečnění však potřebovali vhodný dopravní prostředek. Na smíchovském ředitelství Tatry nejprve na ambiciózní mladé muže nazírali s nedůvěrou. Až objemný fascikl podrobných podkladů spolu se žádostí o praxi v továrně byly pro ředitele podniku pádným argumentem. "To je seriózní návrh. Chlapci, věříme vám." S těmito slovy se pro Hanzelku a Zikmunda otevřela cesta ke stříbrné Tatře 87.

Následovala složitá jednání s dalšími institucemi včetně Národní banky, která odmítala na cestu přidělit devizy. Nakonec došlo k dohodě, podle které dostali peníze na cestu Afrikou s tím, že další finance měly být uvolněny pouze tehdy, přinese-li cesta alespoň tolik deviz, aby to pokrylo její náklady. Smyslem výpravy tak nebylo pouze poznávat a dokumentovat nové kraje, ale zejména propagovat výrobky československého průmyslu.

Kdo poškodil brzdy? 

Dvaadvacátého dubna 1947 mohli oba cestovatelé konečně usednout v Praze do vozu a vydat se vstříc dobrodružství. Po cestě přes Evropu nechali vůz převézt lodí do marocké Casablanky. Jejich pouť po černém kontinentu však málem skončila tragicky již krátce po startu. Na území dnešní Libye Tatře selhaly někým záměrně poškozené brzdy a vůz narazil do betonového pilíře. Jen díky své duchapřítomnosti oba cestující přežili. Přední část vozu však byla značně poškozena a na další cestu nemohlo být ani pomyšlení.

Shodou okolností se v té době v alexandrijském přístavu nacházely tři nové Tatry, z nichž jednu dala automobilka cestovatelům k dispozici. Z Egypta Hanzelka se Zikmundem vyrazili na jih proti toku Nilu do Súdánu a Etiopie. Jako zřejmě první překonali s automobilem celou Núbijskou poušť, která se jim kvůli chybně ukazujícímu kompasu málem stala osudnou. Vystoupali na nejvyšší africkou horu Kilimandžáro a v červnu 1948 dorazili k nejjižnějšímu cípu afrického kontinentu.

Schovejte Tatru! 

Tatra se ukázala být ideální volbou. Nejenže svoji posádku nenechala přes extrémní podmínky na holičkách, ale svým elegantním proudnicovým tvarem vyvolávala i zvědavost prakticky všude, kde se ocitla. Úřady v Kapském Městě dokonce cestovatelům zakázaly vůz parkovat na ulici, protože způsoboval sběh davů.

Z Jihoafrické republiky se cestovatelé nechali i s vozem přepravit lodí do Jižní Ameriky, kde je čekala náročná cesta pod zasněžené vrcholky And či setkání s lovci lebek v pralesích Ekvádoru. Protože nedostali vízum pro cestu do USA, ukončili své putování v Mexiku. Roli sehrálo také vážné zranění ruky, které Hanzelka utrpěl v Nikaragui při startování motoru.
Původní plán navštívit během tří a půl roku pět kontinentů sice naplněn nebyl, celková bilance výpravy byla přesto velkolepá. Během 1290 dnů na cestách projeli Hanzelka se Zikmundem 44 zemí a zdolali 111 tisíc kilometrů.

Konec velkého snu  

Touha poznávat nové kouty světa neopustila oba cestovatele ani po návratu do Československa. Na svoji druhou expedici, tentokrát po Asii a Oceánii, se vydali v roce 1959, na den přesně po dvanácti letech od počátku své první cesty. Netušili, že jde na dlouhou dobu o výpravu poslední. Kritickou zprávou o cestě po tehdejším Sovětském svazu a svým angažmá v období pražského jara 1968 si Hanzelka se Zikmundem vysloužili zákaz cestování i publikování.

Realizovat společný sen o návštěvě Austrálie se podařilo na počátku devadesátých let pouze Miroslavu Zikmundovi. Hanzelkův zdravotní stav už expedici k protinožcům neumožňoval. Na svoji poslední cestu, z níž není návratu, se Jiří Hanzelka vydal 15. února 2003.

Foto: archiv  

Autor: ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ