Rakouské hřiště roku: golf na horských hřebenech

Dvakrát po sobě vyhrálo anketu prestižního rakouského golfového časopisu Golf Revue nové hřiště vybudované v předhůří Alp, v údolí Adamstal v Dolním Rakousku.

I při vyhlašování vítězů loni v prosinci tak porazilo většinu tradičních hřišť a to jak v blízkosti Vídně tak slavná hřiště v Alpách jako Seefeld Wildmoos či v Zell am See. Nenabízí výhled na alpské velikány, zato vede dráhy hřiště přímo pod vrcholky alpského předhůří a nabízí mnoho panoramat k obdivování. Hřiště sice uvádí polohu 540 metrů nad mořem, některé jamky se však nacházejí i o stovky metrů výš.

Ze závodníka rallye golfový bafuňář

Hřiště patří mezi nejmladší v Rakousku: mistrovská osmnáctka byla architektem Jeffem Howesem (žák Jacka Nicklause) dokončena až v roce 2006 - a hned rok nato byla v hlasování stovky porotců zmíněného časopisu vyhlášena hřištěm roku. Výstavbu méně náročného devítijamkového hřiště však jeho spolumajitel a iniciátor Franz Wittman zahájil již v roce 1995. Ten se proslavil v sedmdesátých a osmdesátých letech jako jeden z nejlepších rakouských jezdců rallye: celkem za svou více než třicetiletou kariéru získal 79 vítězství, z toho 32 na evropském okruhu a jedno na okruhu světovém.

Koncem osmdesátých let, dle vlastních slov při pobytu na Novém Zélandě, se zamiloval do golfu a protože v údolí Adamstal s severovýchodním předhůří Alp, odkud pochází, vlastnil rozsáhlé pozemky, dal se spolu s kamarádem, majitelem místní stavební firmy, do stavby vysokohorského hřiště. A nezůstalo jen při tom, postupně se z nadšence propracoval až na předsedu rakouské golfové asociace. Na hřišti lze však dál běžně potkat jak jeho, tak jeho manželku.

Pozemky od kláštera

Část pozemků si pronajal od místního kláštera, vstříc mu vyšla i další místní spolky včetně ochránců přírody, kteří neměli námitky ani proti rozsáhlému kácení lesů: Adamstal neleží v chráněné oblasti a jednalo se vesměs o smrkové monokultury; Wittman navíc zachoval původní biotopy. Postupně na místě vzdáleném jihozápadně hodinu cesty autem z Vídně (a cca dvě hodiny ze Znojma) vybudoval velkorysý areál, který v Evropě nemá mnoho podobných.

Dráhy jamek se totiž vinou po vrstevnicích hor, hráči musejí hrát přes hluboké rokle a dávat pozor na to, aby se jim míček neskutálel ze strmých srázů. Zároveň ovšem hřiště odměňuje přesné rány: díky pečlivému a velkorysému modelování terénu je většina fairwayí rovná, hráčům se zde nestane, že by stáli nad nebo pod míčkem. A přestože je hřiště velmi zvlněné a plné převýšení, vyžaduje jen málo ran takzvaně „slepých", tedy že hráč nevidí, kam dopadnou. Zejména střední část hřiště pak téměř u každého jamkoviště nabízí efektní výhledy na údolí a okolní hory. Dráhy jamek jsou ovšem velmi úzké a obecně je hřiště určeno spíše zkušeným golfistům: začátečník může snadno poztrácet všechny své míčky. Elektrické vozíky tu sice nejsou povinné, pro překonání prudkých výstupů mezi jamkami však budou nezbytné; i proto jich je k dispozici hned 60.

Cena jako u nás

Celkem 18-jamkový areál se nachází mimo hlavní turistické oblasti, na klidném místě, kam vede jen úzká asfaltka. Ubytovat se lze i v blízké vesnici Ramsau, nicméně golfové hřiště je úzce propojeno především s blízkým hotelem Gut Annental (3 kilometry směrem do hor, ve výšce 640 metrů). Golfisté si mohou vybrat z ubytovacích i hracích „balíčků" a golf kombinovat s cyklistikou. Přímo v areálu hotelu jsou připraveny tréninkové plochy: driving range, jamkoviště na puttování i na krátkou hru včetně písečné překážky. Večer se mohou hosté uvolnit v sauně a v baru nebo restauraci v retro prostředí, jehož rekonstrukce odkazuje k roku 1971, kdy byl otevřen.

Poplatek za hru ve všední dny je 70 Euro, v pátek a o víkendu 85: tedy zhruba na úrovni špičkových českých hřišť. S ubytováním v Gut Annentalu lze samozřejmě získat slevy stejně jako při více hrách. Hlavní sezóna začíná v květnu a končí v září, při teplém počasí v říjnu.

Foto: archiv