<span>Rumburská loreta</span>, věrná kopie italské Svaté chýše

Relax
12. 9. 2007 13:46
Loreta v Rumburku
Loreta v Rumburku

Loreta v RumburkuS obnoveným rozvojem mariánského kultu v době barokní restituce víry souvisí i obliba uctívání Panny Marie Loretánské a výstavba loretánských kaplí, replik Svaté chýše z italského Loreta. V českých zemích vzniklo do konce 18. století několik desítek těchto kaplí, z nichž nejproslulejší je Loreta na Hradčanech. Věrnou kopií italského originálu je také Loreta v Rumburku na Děčínsku, nejsevernější česká i evropská loreta, od jejíhož vysvěcení uplyne 15. září 300 let.

Slávu vyhledávaného poutního místa Loreta založila legenda o zázračném přenesení Svaté chýše. Nazaretský domek, v němž Panně Marii archanděl Gabriel zvěstoval narození syna Ježíše a ve kterém také později svatá rodina žila, byl uctívanou relikvií. Traduje se, že v roce 1291, kdy křižáci opouštěli svatou zemi, se stal zázrak. Domek ohrožovaný nevěřícími andělé přenesli do Dalmácie a pak v roce 1295 do Loreta u Ancony. Loretánská Svatá chýše (Santa Casa) v úpravě architekta Donata Bramanteho - v čelní stěně je pouze malé okno, v podélných stěnách vedle sebe dva vchody - byla pak vzorem pro většinu kaplí, zvaných lorety.

Rumburskou Loretu nechal v areálu kapucínského kláštera postavit v letech 1704 až 1709 majitel panství kníže Antonín Florián Lichtenštejn. Souhlasí s italskou předlohou v měřítku i v architektonickém členění a výzdobě, kníže totiž nechal v Loretu pořídit přesný nárys. Obě mají délku 13,5 metru, šířku devět metrů a jsou vysoké 11 metrů. Jen místo kararského mramoru si pro vnější reliéfy a sochařskou výzdobu musel stavitel Jan Lukas Hildebrandt vystačit s pískovcem. Reliéfy na motivy ze života Panny Marie zhotovili italští mistři, sochy deseti Sibyl a deseti proroků jsou dílem Jana Františka Bienerta ze Schirgiswalde. Vnější vzhled obohacují také korintské polosloupy ve dvojicích s bohatými hlavicemi, jsou tu i figurální motivy andělů s girlandami a znaky Lichtenštejnů. Později byla stavba ochráněna v obvodu postavenou křížovou chodbou.

Uvnitř Lorety je socha Černé Madony s dítětem. Lichtenštejn ji nechal zhotovit v roce 1694 za svého působení na papežském dvoře v Římě. Posvětil ji papež Inocenc XI. a byla po osm dnů vystavena k veřejnému uctění přímo v Loretu. Podle pověsti jak originál, tak i všechny kopie mají léčitelské schopnosti a plní lidem drobná přání. Rumburská Madona byla 15. září 1707 slavnostně instalována v Loretě, která byla zároveň vysvěcena.

Rumburská Loreta byla významným poutním místem oblasti. Od 50. let však nebyla běžně přístupná a chátrala, i tak se v roce 1964 dostala na seznam kulturních památek. Pro veřejnost se památka znovu otevřela v polovině 90. let. Obnově jedné z nejcennějších stavebních památek Rumburska napomohlo v roce 1996 zařazení do programu záchrany architektonického dědictví.

Módní vlna stavět kopie loretánského domku se v katolickém světě zdvihla od druhé poloviny 16. století. V Čechách i v Evropě patří k nejvýstavnějším a nejznámějším pražská Loreta na Hradčanech. Stavbu pro Benignu Kateřinu z Lobkovic provedl v letech 1626 až 1631 italský stavitel Giovanni Battista Orsi. Je plnohodnotnou napodobeninou italské kaple, mezi které se vedle rumburské počítá ještě Loreta v Kosmonosech na Mladoboleslavsku, založená v roce 1702.

Patrně úplně první loretu v Čechách nechal vytvořit roku 1584 Kryštof mladší z Lobkovic v zámeckém parku v Horšovském Týně. Nejstarší dochovanou loretou se ale může chlubit Hájek u Unhoště, kde ji dal v letech 1623 až 1625 postavit Florián Dětřich Žďárský ze Žďáru. Jednou z prvních byla také poutní loretánská kaple Navštívení Panny Marie (1648 až 1658) v jihočeském Římově, proslulém také unikátní křížovou cestou. Slavným poutním místem byla i Loreta ve Starém Hrozňatově u Chebu, jejíž základní kámen byl položen v roce 1664.

Foto: archiv

Autor: ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ