Ve slováckém Vlčnově v neděli vyvrcholila každoroční folklorní slavnost Jízda králů. Jejím nejdůležitějším účastníkem byl teprve jedenáctiletý školák Adam Pešl, který se letos role krále ujal. Na cestě vesnicí jej provázela družina tvořená třiadvaceti osmnáctiletými mladíky, pro které byla tato neděle okamžikem, kdy podle vlčnovské tradice přestali být chlapci a stali se z nich muži.
"Jízda králů má dvě roviny. Jedna je viditelná, jsou to krásné kroje a ozdobení koně. Pak to ale má takové to neviditelné sdělení, poselství o člověčenství. Poselství z dávných časů, které způsobuje, že ti, kdo vidí jízdu králů poprvé, pláčou. To je ten archaický prvek iniciačního obřadu, v němž spočívá největší hodnota jízdy králů. Iniciační obřad tohoto charakteru totiž jinde v ČR neexistuje, a pokud ano v Evropě, tak jen na velmi málo místech," vysvětlil starosta Vlčnova Jan Pijáček.
Pro letošního krále byla možnost jet v čele průvodu "velkou ctí". Krále si vybírají členové družiny a každý chlapec se jím může stát jen jednou za život. Ráno se školák Adam, ještě v chlapeckém kroji, společně se členy své družiny zúčastnil mše v místním kostele. Poté byli přijati starostou obce, který musel jízdu symbolicky povolit. Posléze družina vyrazila od domu krále a projela obcí. Podle tradice byl král oblečen do dívčího kroje a a v ústech měl růži.
Odpoledne slavnost vyvrcholila vystoupením folklorních souborů. Vlčnovská jízda králů letos přilákala několik tisíc diváků, návštěvnost však byla oproti loňským asi deseti tisícům diváků nižší. Negativně ji totiž ovlivnilo nepříznivé počasí.
Iniciační obřad se v průběhu let příliš nezměnil. Podle Pijáčka změny souvisejí třeba s tím, jak společnost vnímala dosažení plnoletosti. "V minulosti bývala plnoletost v jednadvaceti nebo ve třiadvaceti letech. Jízda králů vždy tento věk kopírovala. Vývojem kroje a výzdobou koní se ale měnily i viditelné atributy. V minulosti to byly plátěné pentle, nyní jsou to krepové růže, které malinko symbolizují pomíjivost času. Použijí se totiž jen jednou, právě dnes," uvedl starosta.
Jízda králů má původ už v pohanské době. Mladí chlapci spolu tehdy soupeřili při vyhánění dobytka a nejlepší z nich se stal králem. Druhou verzi původu tradice vidí etnografové v útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se prý do ženského kroje a do úst si vložil růži.
Vlčnovská jízda králů je letos ve Zlínském kraji jediná. Loni se konaly i jízdy králů v Kunovicích a v Hluku na Uherskohradišťsku. Zatímco nejznámější vlčnovská jízda se koná každoročně a v minulosti nebyla tradice nikdy přerušena, kunovická jízda se odehrává jednou za dva roky. Slováckým Hlukem král projíždí jen jednou za tři roky.
Foto: ČTK
