Do Štrasburku, největšího města Alsaska na hranici mezi Francií a Německem, se v pracovní dny sjíždí na čtvrt miliónu aut z okolní aglomerace. Střed města silně trpí výfukovými zplodinami. Jednak jsou často překračovány zdravotní normy, jednak černají fasády historického jádra města, zařazeného v roce 1988 na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Více než 700tisícová metropole v údolí řeky Ill na levém břehu Rýna je chráněna před větrným prouděním horskými masívy francouzských Vogéz a německého Schwarzwaldu. Léta jsou převážně horká a dusná, srážek je poměrně málo. To sice umožňuje pěstování celosvětově proslulého lahodného vína na okolních úrodných svazích, nicméně rozptylové podmínky ve městě jsou často kritické.
Honosná radnice na náměstí Broglie
Přes náměstí Kléber, což je štrasburská obdoba pražského "Václaváku", v minulosti projíždělo zhruba 50 tisíc aut denně. Dnes tam zobou nadrobenou bagetu holubi a lidé posedávají a klábosí jako v parku, protože autům je vjezd do centra povolen pouze čtyřmi ulicemi. Dopravu turistů i místních do malebné čtvrti Malá Francie s hrázděnými domy podél nábřeží a druhou nejvyšší francouzskou katedrálou Notre-Dame de Strasbourg uprostřed spleti středověkých uliček obstarávají moderní tramvaje podobající se vypaseným slimákům postříbřeným metalízou. Kloužou ulicemi takřka nehlučně a jen v úseku mezi náměstím Johannese Gutenberga a náměstím Železného muže vesele cinkají, aby upoutaly pozornost chodců na pěší zóně.
Tramvaj má v Alsasku stoletou tradici. Začátkem 60. let byla sice vypuzena z hlavního města jako neperspektivní dopravní prostředek, ale už po několika sezónách začalo být jasné, že autobusové výfuky v ulicích nejsou to pravé. Honosná radnice na náměstí Broglie tak dlouho otálela se stavbou tehdy módního metra bez řidiče VAL, až se z městské dopravy stalo palčivé téma a volby díky němu vyhrála mladá místní rodačka Cathérine Trautmannová, pozdější francouzská ministryně kultury. Jako starostka rozpoutala v roce 1992 "Akci Strass" v hodnotě dvou miliard franků, během které bylo postaveno prvních deset kilometrů tramvajové trasy s 18 zastávkami a kompletně předělán dopravní systém města.
Nablýskané tramvaje města Štrasburku
Štrasburk díky stavbě tramvajové trati zkrásněl. Mnohé okolní ulice byly nově vydlážděny či vyloženy žulovými deskami, náměstí dostala přívětivější tvář. 300 stromů sice muselo padnout, ale přes tisíc nových bylo vysazeno. Na severním předměstí Hautepierre vedou koleje trávníkem a polidšťují tak sídliště kolem největšího francouzského pivovaru Kronenbourg s roční produkcí 9 miliónu hektolitrů. "Akce Strass" slaví obrovský úspěch a pokračuje dodnes.
Za posledních 15 let bylo ve Štrasburku postaveno 5 tramvajových linek s 97 stanicemi o celkové délce 53 kilometrů. Zatím co autobusy se po městě pohybují průměrnou rychlostí 15 kilometrů za hodinu, nové tramvaje rychlostí dvacetikilometrovou, v dopravních špičkách ve čtyřminutových intervalech. Ve všech stanicích lze koupit jízdenku v automatu a povinně si ji označit ještě před nástupem do vozu.
Na obrazovkách svítí doba zbývající do příjezdu další soupravy a dveře se otevírají a zavírají bez výstražného bzučení dotekem lidské ruky, s bezbariérovým přístupem po celé délce vozidla. Nablýskané tramvaje města Štrasburku jsou tak krásné, že si je alsaské cestovní kanceláře fotí na obálky svých reklamních prospektů. A vysílá-li regionální program francouzské televize FR3 reportáže z Porýní, neodpustí si zpravidla tyto zakulacené slimáky tiše se plazící nově přestavěnými ulicemi ukázat.
Kosmopolitní město
Turisté směřují z Malé Francie přes pěší zónu s obchody a restauracemi ke gotické katedrále budované od 12. do 15. století z místního růžového pískovce, který pod vlivem smogu nepěkně tmavne a rozkládá se. Na čištění je příliš měkký, jediná možnost je drolící se kusy postupně měnit. Hlavní chrámová věž typická pro germánskou architekturu měří 142 metrů. Po svém dokončení v roce 1439 byla čtyři a půl století nejvyšší stavbou světa. Dnes je nevyšší dochovanou stavbou ze středověku, neboť všechny vyšší chrámové věže buď spadly po zásahu bleskem či silným větrem, anebo se zřítily vlastní vahou krátce po postavení. V červenci a v srpnu se v katedrále každý večer konají zvuková a světelná představení.
V kosmopolitním městě se třemi univerzitami s více než 40 tisíci vysokoškolských studentů z celého světa, kde se domácí francouzština mísí s němčinou a angličtinou, nelze samozřejmě vynechat prohlídku starších i nových paláců Rady Evropy a Evropského parlamentu ze skla a oceli, které se působivě odrážejí na stojaté říční hladině.
Naproti majestátným sídlům mezinárodních organizací se rozprostírá dokonale udržovaný a od jara do podzimu kvetoucí park Oranžérie o rozloze 26 hektarů. Hlavními atrakcemi jsou malá zoologická zahrada, papoušci ve voliérách a jezírko s umělým vodopádem a půjčovnou loděk. Klenotem Oranžérie je roztomilý letní pavilón císařovny Josefíny, která vstoupila do dějin manželským svazkem s tehdy 27letým armádním důstojníkem Napoleonem Bonapartem. Znavení návštěvníci města Štrasburku v Oranžérii zpravidla usedají na lavičky a baví se krmením čápů, kteří jim chodí zobat z ruky.
Pevnost Commanderie Saint-Jean
Kdo má zájem, může celou turistickou trasu absolvovat na vyhlídkové lodi. Zpestřením mu budou manévry a zastávky v historických zdymadlech, a také výjimečný výhled na pevnost Commanderie Saint-Jean z červeného kamene.
Tato impozantní stavba v sousedství nově vybudovaného Muzea moderních umění sloužila posledních 250 let jako věznice, než ji pařížský Úřad vlády velkoryse zrekonstruoval na sídlo elitní školy pro francouzské státní úředníky ENA (Ecole nationale d'Administration) v rámci decentralizace ústředních orgánů státní správy. Školu mimo jiných vystudovali prezidenti Jacques Chirac a Valéry Giscard d'Estaing nebo prezidentští kandidáti Lionel Jospin a Ségolène Royalová.
Pouze na mezinárodní štrasburské letiště se nedostanete tramvají ani lodí. Ani na kole, ačkoliv město je rovné jako dlaň a protkané hustou sítí cyklostezek.
Přistávací plocha leží stranou města a obsluhují ji kyvadlové vláčky jezdící z hlavního štrasburského nádraží. O víkendech jednou za půlhodinu či za hodinu, v pracovní dny až každou čtvrthodinu. Jízda trvá deset minut.
Ale po pravdě řečeno: kdo z českých turistů by cestoval do Alsaska letadlem? Člověk prostě prosviští Německo po dálnici a je tam.
Foto: autor
